KRÁTKÁ ÚVAHA O CITOVÉM VYDÍRÁNÍ

Nejdřív jsem byla přirozeně hodná a vzorná jen tak od přírody. Toho pak využívali v rodině, ve škole a všude, kam jsem přišla. Udělali si ze mě předmět své pýchy, vzor pro druhé.

"Na třídní schůzky k Mirušce nemusím," chlubila se maminka: "Učitelé jen vzkážou, že se nic nezměnilo, pořád samé jedničky, pořád vzorné chování."

"Mirečko, pojď předvést deváťákům, jak se mluví rusky, " odvedla mě, ubohou šesťačku, ruštinářka před deváťáky.

Měla jsem kliku, že jsem byla i roztomile hezká a taky, že jsem všem napovídala a na výletech vyprávěla hororové příběhy a byla tudíž i přes to všechno mezi dětmi oblíbená. 

Já nechtěla nikdy nikoho zklamat a podřizovala se představám dospělých o mně bez výhrad. Zprvu to bylo docela snadné, brala jsem jejich představy za vlastní, nepochybovala jsem o jejich moudrosti.

Tak jsem třeba celé dětství oblékala oblečky s knoflíkama a nikdo se nikdy nedozvěděl, jak jimi trpím, protože mám na knoflíky fobii.

A tak jsem třeba taky háčkovala i záclony, protože jedna tetička, která měla jen dva syny, vlastně už jen jednoho, protože jeden se zabil na motorce, mi jednou plačíc říkala, že by ráda měla takovou hezkou a šikovnou holčičku jako jsem já, že by jí učila háčkovat. Já potlačila v sobě veškerou svoji nechuť k této činnosti a řekla té tetě, jestli by to tedy nenaučila mě, že bych to ráda uměla. I ty nenáviděné ruční práce mi šly a tetička byla šťastná.

Taky jsem chodila bez talentu třikrát týdně sedm let na klavír, zatímco za okny prchaly mi krásné dny. Jen proto, abych dělala radost nejen mamince, babičkám a dědečkům ale i hodnému učiteli hudby.

A takové podobné příklady bych mohla sypat z rukávu jeden za druhým.

Pak jsem si jednoho dne přečetla článek o citovém vydírání dětí a uvědomila si, jak jsem vlastně, ze všech stran, citově vydíraná.

Jak za to sice nikdo nemůže, nikdo nenese žádnou vinu, ale jak já to už vlastně nechci. A zatoužila jsem po svobodě vyvrhele. A vrhla se do té svobody po hlavě a taky pohlavně.

A protože jistý perfekcionismus ve mně stále přetrvává, dotáhla jsem to v této kariéře docela vysoko.