Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLíná
22. 01. 2008
2
11
1891
Autor
Lan
Můj osude, myslím, že v Tebe nevěřím. Přes všechny nenáhodné náhody, nikdy jsem v Tebe neuvěřila. I když je to tak snadné.
Nemůžu tedy svalovat na Tebe svoje viny. Nemůžu Ti v ničem blahořečit.
Protože Ty mě nemáš ve svých rukách. To já Tebe tam mám.
Můžu si Tě měnit podle svého, když mám dost zdravých sil. Vím to.
Jenomže na to jsem já moc líná. To jen proto nechávám volně plynout čas.
11 názorů
Něžný_debil
10. 12. 2010Něžný_debil
10. 12. 2010
Určitě by to každý zvládl, dokonce možná i líp, ale prostě to každého nenapadlo, ačkoli jde o otázku, kterou si myslím klade většina. A někdo bojuje a jiný rezignuje... Tak to vnímám já. chyba je opravena, takže ochotně přidám i tip :-) */
Bezprizorný
23. 01. 2008
Bezprizorný...zapřemýšlej i o své kritické otázce.
Myslíš tedy, myslíš tedy docela vážně, že bych se, začnu-li psát, měla /taky docela vážně/ zamyslet na tím, jaké bude mít mé psaní význam pro Bezprizornýho? Hledajícího kvalitní díla?
Myslím, že pro psaní JE podstatné, aby mělo význam pro toho, kdo ho píše. To vnímám jako předpoklad toho, že si ho najde i někdo další, kdo se zamýšlí stejně.
Promiň, ale ta Tvá kritika mi přijde tak trochu jak vystřižená z Rudého Práva v době totality.
Bezprizorný
22. 01. 2008Usmáty_autor
22. 01. 2008
Protože i jiný (líný) čtenář se v tom může najít a probrat se a vzít osud do vlastních rukou? :-) Jen prosím, oprav ve 3.ř. "vinny" na "viny"...