ZIDKA

Za mestem je stara zidka,

ktera z bouri nema strach,

ktera skryva mnohe hlasy,

ktera hladi mirny svah.

X

Schazeli se ruzni pani,

u zdi tehda vzdalene,

prisli s laskou - taky s jedem,

- nekdy panny strojene...

X

Nocni hoste - chtivi slavy,

v pritmi kuli prichut vin,

v noci prisli hrdi vrazi,

aby nezbyl na zdi stin.

X

Prez den laska nasla chvili,

aby srdce svlazila,

zidka rada vzdnula prsa,

aby mladi chranila.

X

Jindy prosly kolem vojska,

tahly spesne, jako ptak,

- v trave lezi chromy konik,

vojsko proslo - nad zdi mrak...

X

Prosly slozky lidske hruzy,

po nich zustal valky plod,

pod zdi mnoho nemych hrobu,

z mnoha pouti tezkych dob.

X

Nekdy dest se smluvil s vetrem,

zkousel vuli kamene,

jindy slunce tise plalo,

- rolnik s pole odjede...

X

Stala hrde - nekdy s placem,

kdyz se polni odbyl soud,

padla salva - na zdi srdce,

psane rukou mladych vdov...

X   X   X

Za mestem je stara zidka,

tezce zmerit jeji tep,

kdyz vsak lehnes v jeji stinu,

da se slyset veku vzdech...

x   x   x