Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePanta rhei v mezipatře
Výběr: Print
24. 01. 2008
9
16
2398
Autor
DemonN
Panta rhei v mezipatře
Chodíme kolem sebe středem
a nemáme ponětí kam
ležerní proleženiny z chůze
opíráme o cizí pohledy
a snažíme se vybalancovat dozvuky podlitin
Zatímco jsme spali, vše je jinak...
Hamlet se uchlastal v mezipatře
a Ofélie šlape za úsměv
schody totiž znamenají svět
a když hladíme tmu po líčkách
jde z podkroví všechno vidět tak nějak jinak
Nakreslím ti horečku a propiju tvý rty, chceš?
V Samotínu z mýdla nastrouháme sníh
a budem se divit sobě
všecko si přeci plyne než skočí
aniž by v vzletu našlo záchytný bod
kterej nerozhází poslední drobný na vzpomínky
Srdce uteče z klece a zavře tam tep...
Pod památníkem padlých zbabělců
se válí odvaha a žebrá o strach
svoboda zapíjí žal sny
a štěstí se jen tak svlíká před neštěstím
aby mělo na nájem v motelu Život
Ze slámy ti upletu bolest a ty si dělej co chceš...
Před pietou si vyhlídnem oběť
a vytesáme ji pomalu ze soli
hlasy v hlavě se zastaví o ticho
a pávi sezobou poslední ne z misky
co zbyla po ztracených v mezaninu...
Chodíme kolem sebe středem
a nemáme ponětí kam
ležerní proleženiny z chůze
opíráme o cizí pohledy
a snažíme se vybalancovat dozvuky podlitin
Zatímco jsme spali, vše je jinak...
Hamlet se uchlastal v mezipatře
a Ofélie šlape za úsměv
schody totiž znamenají svět
a když hladíme tmu po líčkách
jde z podkroví všechno vidět tak nějak jinak
Nakreslím ti horečku a propiju tvý rty, chceš?
V Samotínu z mýdla nastrouháme sníh
a budem se divit sobě
všecko si přeci plyne než skočí
aniž by v vzletu našlo záchytný bod
kterej nerozhází poslední drobný na vzpomínky
Srdce uteče z klece a zavře tam tep...
Pod památníkem padlých zbabělců
se válí odvaha a žebrá o strach
svoboda zapíjí žal sny
a štěstí se jen tak svlíká před neštěstím
aby mělo na nájem v motelu Život
Ze slámy ti upletu bolest a ty si dělej co chceš...
Před pietou si vyhlídnem oběť
a vytesáme ji pomalu ze soli
hlasy v hlavě se zastaví o ticho
a pávi sezobou poslední ne z misky
co zbyla po ztracených v mezaninu...
16 názorů
...proto nechavam psani povolannejsim a sem uz radeji prilis neprispivam a kdyz uz tak hned mazu...diky za navstevu
Honzyk: ta souslednost časů taky dlouho hlodala...Žizkov to trefil;)...bylo x verzí, ale nakonec zvítězili želví nindžové a trhač uší:-D...asi právě díky fracouzštině:))) To opakování...mezipatro je tu stádium života...(huž mlčim, nejsme ve škole heslo "co tím chtěl básník říci" se už neuživí ani v interpretacích:-P)Někdo rád barvičky a změny písma, někdo si jede jen v těch kurzívách a je našikmé ploše...brát jim to nemůžem:)))Děkuji...hodně zajímavé zastavení a podnětný pohled...
Bílá_Místa_V_Akvarelu: děkuji...ále na další návraty pozor, občas jsou ty řádky slabounké a občas rádoby "silácké";)
Mne zaujalo, že bys furt něco dělal.Jako černoši, ti než osejou pole tak to desetkrát předtancujou s bubínkem.
..zatimco jsme spali, vse je jinak...ja jsem mozna deformovanej z franiny, ale ta souslednost casova ma neco do sebe...mne tady rusi, ale asi muj problem....vadi mi, kdyz lidi vopakujou nazev este v textu : proc, doboha...?.
...jinak text je supracky ale...pevne drzenej od zacatku do takovyho nostalgickyho konce, ty kurzivy jsou tady funkcni, sem by meli zavitat ty formalisti, ktery hazej barvama a zmenama pisma jak na pouti....
...filosovovani takovy zemity,m blby slovo, ale jiny mne ted napada, srozumitelny a NABADAVY... Zizkov tleska, no...-***
mořský koník: pozor na ni, je to mrcha...mě kousala ze šuplíku docela dlouho než jsem ji sem hodil...
Je milé, že se někomu líbí, je výborné že se někomu a od někoho vzdaluje...kurzívy jsou u mne většinou záchvěvy a odřízlé kousky, které jsou mnohdy plné silné ironie (samy však celek tvořit enmohou, musejí mít oporu v jiných slovech, v příběhu a náznaku)...je dlouhá jak pro mě má být, protože zrcadlí pocity a můj pohled...ne cizí, řada lidí by s oním názorem z názvu nesouhlasila...někomu stačí úsečnost a mnohdy jedno slovo...já to chtěl podat takto...někdo to vidí jinak...to je jen a jen dobře...ale je pravdou, že dnešní poezie tíhne spíše k miniaturizaci...lidé zlenivěli, bojí se číst delší dílo než které zabere pár centimetrů na monitoru i v knize, protože se v něm většinou ztratí a bojí se hledat...toto dílo je krátké, jsou v něm má slova, mé vlastní pocity...nepíšu za nikoho jiného, jen za sebe...a že jsou tam metafory, příběhová torza i rádoby slavné postavy a pojmy? To už ke mně zkrátka patří a tragičnost i obraz si občas drobné pozlátko zaslouží...nehodlám u sebe pozorovat slova, která vedle sebe leží jak úsečky a plynou jak hejno žiletek...to mi blízké není. A k oné siláckosti? Copak někoho k někomu navádím?Odrazuju někoho od něčeho?Už z názvu je patrné o čem to asi je (pokud tedy jdeme do hloubky významu spojení slov)...ale receptu se nikdo nedočká...ten prostě není, neboť vše si plyne nehledě na začátek nebo konec... V lese jsem bloudil dlouho ale já egoismus ve verších mi k srdci nepřirostl...já efekt už má pod palcem v zdejších luzích a hájích pan něžný barbar Krchovský:)))...budu zkrátka nepoučitelný vypravěč ne zkratka...ále moc děkuji za trpělivost se čtením;)