Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlasy, písek, pustina
28. 01. 2008
14
26
5416
Autor
Honzyk
... Nevěřte fotograffi autora na záložce : Tašo už dneska není oteklý ze šíleného, drastického až sebedestruktivního zapíjení žalu - a fousy už taky nemá. (Jednou jsem si mu dovolil dokonce povědět, že oholený a učesaný vypadá jako manekýn Mosfilmu : jo, to se tomu ještě smál - asi 1992)...
Už první básnička o něm a jeho "pozici" v našem hemžení a pinožení vypoví dost :
V í c e
Krutost nad každým smíchem.
Nad každou bolestí
Bodlák u cesty, a trochu ticha
zašlé trávy -
opět oči, opět hořkost stínů.
(1970)
Autor těchto řádků si dovoluje upozornit na dataci díla : začínající normalizace, doba sedaček, příšerných socíckých sektorových stěn a mikrosvětů,
neupřímných naleštěných televizních seriálů , oddechovek a trapných filmových komedíí, překroucených zpráv, televizní hlasatelky s drdolem a úsměvem zn.
"směješ se jak prasklej chleba" , ale hlavně až děsivě nerovné dělení společnosti v české kotlině na kývaly a tleskače - a vyvrhele...
... ( prověrky o názorech na sovětskou okupaci v r. 1968 atp.).
Estébaci si sami hrdě leštěnkují své stoly, aby se pod protokoly s vyslýchanými podepisovali tak, že div neprotrhnou papír.
I na školách začíná zmatek...v r. 1972 se například z Fakulty sociálních věd stává komunisty ostře sledovaná Fakulta žurnalistiky (1972), přicházejí první
postihy inteligence , která má na dění v zemi vyhraněný (negativní) názor ...
" Více" Andjelkovského (opakuji 1970) připomíná až do kolen smutnou Boudníkovu "Tvář na zdi" (1958) a je třeba podotknout, že Tašo opustil v o rok později
pražskou "fildu" : studoval komparastistiku -jugoslavistiku, po zrušení oboru přestoupil na obor estetika - dějiny a historie filmu.
Živil se jako pak dělník na stavbě, pošťák, pracoval v cihelně, s přáteli vydával strojopisné sborníky Fragmenty (1971 - 1972) a Archiv .
Je namístě sarkasticky poznamenat, že dne 9. února 1977 mu jeho mistr v Rakovnických keramických závodech, n.p. (nositel Vyznamenání za zásluhy o výstavbu),
do tzv. posudku napsal :" Celkem možno říci o jmenovaném (rozuměj T:A:), že byl tiché povahy, do kolektivu se mnoho nezapojoval, spíše se choval
jako samotář, byl pomalejšího myšlení a byl trochu výjimkou mezi ostatními pracovníky"....o))
T.A. si ale polepšil : v n.p. Kniha pracoval jako prodavač, závozník a antikvář, kterým je dodnes.
Napsal rozsáhlé deníky a více než dva tisíce nepublikovaných básní, z nichž SPÁLOV přináší jen zlomek.
Básně T.A. jsou v pase útlé jen zdánlivě : když jsem knížku otevřel v tramvaji, muž v šusťákové kombinéze stojící nade mnou neslušně poznamenal :
"Takovýho papíru na tak málo písmen...! Se má šetřit..."
Básničky vypadají opravdu jak ohlodané na kost...ale slova jsou za sebe kladena s úctou, pokorně a s neodmystilenou bolestí, úsilím, jež autor potřebuje
k tomu, aby se alespoň nějak dostal k lidem . Neukonejší ho ani voda :
Voda v korytech řek
Dny vržou mezi zuby
Je to poušť ?
Je to hlas ?
Napovídá něco smrt ?
Stále jedna podoba
jícny v očích
veřeje v ústech
(1999)
xxx
Ptej se vody, co je dar
Být v zemi
Nemít tvar
A přesto trvat
Mé řádky rozhodně nejsou nejsou kritikou díla T.A. - k té se necítím být ustrojen...o)))..., jen upozorněním na mimořádnost veršů, kdy ze sebe autor rve
snad až cílevědomě kousky masa, které pak ještě nakrájí a neví, co s kostí....
Jen se ptám : je to ona, nebo její krvavý obal , který na nás na nás křičí z papíru ?
Na samý konec tohoto svého výplodu si dovolím ocitovat básničku, podle níž jsem své řádky pojmenoval :
Vlasy, písek, pustina
Dnes tohoto roku
Dnes neznámého dne
Dnes svléknuté a suché
Nebo snad touha má ještě úspornější hlas ?
(1999)
Už první básnička o něm a jeho "pozici" v našem hemžení a pinožení vypoví dost :
V í c e
Krutost nad každým smíchem.
Nad každou bolestí
Bodlák u cesty, a trochu ticha
zašlé trávy -
opět oči, opět hořkost stínů.
(1970)
Autor těchto řádků si dovoluje upozornit na dataci díla : začínající normalizace, doba sedaček, příšerných socíckých sektorových stěn a mikrosvětů,
neupřímných naleštěných televizních seriálů , oddechovek a trapných filmových komedíí, překroucených zpráv, televizní hlasatelky s drdolem a úsměvem zn.
"směješ se jak prasklej chleba" , ale hlavně až děsivě nerovné dělení společnosti v české kotlině na kývaly a tleskače - a vyvrhele...
... ( prověrky o názorech na sovětskou okupaci v r. 1968 atp.).
Estébaci si sami hrdě leštěnkují své stoly, aby se pod protokoly s vyslýchanými podepisovali tak, že div neprotrhnou papír.
I na školách začíná zmatek...v r. 1972 se například z Fakulty sociálních věd stává komunisty ostře sledovaná Fakulta žurnalistiky (1972), přicházejí první
postihy inteligence , která má na dění v zemi vyhraněný (negativní) názor ...
" Více" Andjelkovského (opakuji 1970) připomíná až do kolen smutnou Boudníkovu "Tvář na zdi" (1958) a je třeba podotknout, že Tašo opustil v o rok později
pražskou "fildu" : studoval komparastistiku -jugoslavistiku, po zrušení oboru přestoupil na obor estetika - dějiny a historie filmu.
Živil se jako pak dělník na stavbě, pošťák, pracoval v cihelně, s přáteli vydával strojopisné sborníky Fragmenty (1971 - 1972) a Archiv .
Je namístě sarkasticky poznamenat, že dne 9. února 1977 mu jeho mistr v Rakovnických keramických závodech, n.p. (nositel Vyznamenání za zásluhy o výstavbu),
do tzv. posudku napsal :" Celkem možno říci o jmenovaném (rozuměj T:A:), že byl tiché povahy, do kolektivu se mnoho nezapojoval, spíše se choval
jako samotář, byl pomalejšího myšlení a byl trochu výjimkou mezi ostatními pracovníky"....o))
T.A. si ale polepšil : v n.p. Kniha pracoval jako prodavač, závozník a antikvář, kterým je dodnes.
Napsal rozsáhlé deníky a více než dva tisíce nepublikovaných básní, z nichž SPÁLOV přináší jen zlomek.
Básně T.A. jsou v pase útlé jen zdánlivě : když jsem knížku otevřel v tramvaji, muž v šusťákové kombinéze stojící nade mnou neslušně poznamenal :
"Takovýho papíru na tak málo písmen...! Se má šetřit..."
Básničky vypadají opravdu jak ohlodané na kost...ale slova jsou za sebe kladena s úctou, pokorně a s neodmystilenou bolestí, úsilím, jež autor potřebuje
k tomu, aby se alespoň nějak dostal k lidem . Neukonejší ho ani voda :
Voda v korytech řek
Dny vržou mezi zuby
Je to poušť ?
Je to hlas ?
Napovídá něco smrt ?
Stále jedna podoba
jícny v očích
veřeje v ústech
(1999)
xxx
Ptej se vody, co je dar
Být v zemi
Nemít tvar
A přesto trvat
Mé řádky rozhodně nejsou nejsou kritikou díla T.A. - k té se necítím být ustrojen...o)))..., jen upozorněním na mimořádnost veršů, kdy ze sebe autor rve
snad až cílevědomě kousky masa, které pak ještě nakrájí a neví, co s kostí....
Jen se ptám : je to ona, nebo její krvavý obal , který na nás na nás křičí z papíru ?
Na samý konec tohoto svého výplodu si dovolím ocitovat básničku, podle níž jsem své řádky pojmenoval :
Vlasy, písek, pustina
Dnes tohoto roku
Dnes neznámého dne
Dnes svléknuté a suché
Nebo snad touha má ještě úspornější hlas ?
(1999)
26 názorů
hm, ja neviem, co mam povedat.... pacila sa mi tato kriticka prechadzka po jednom autorovi...
Mně je jedno, jestli je to kritika nebo recenze nebo cokoli jiného, je to dobře napsané - žádný suchopár:-) A to se mi líbí. A ty básničky jsou opravdu skvělé, je fajn, žes na ně upozornil, čtou se hezky jako Tvé dílko.
...ta knizka se super..!!..ja todle chtel rychle sem hodit...kritika to neni, ale ty basnicky!!.)))
Klobouk dolů. Má to úroveń* A "Takovýho papíru na tak málo písmen...! Se má šetřit..." příjemně pobavilo:-) (i když vím, že je to spíš k pláčí, než k smíchu, když někdo takhle hodnotí miniaturky - mou oblíbenou kategorii, mimochodem:-) )
neni zac.)))
(tos udelala dobre....ja jsem chtel nejak "vyplnit" vatou, abych hodil vic na voci..)...ta knizka je krasna, fakt.
Pišta_Hufnágl
30. 01. 2008
...myx se rozesli s panem Andjelkovskim temer ve zlym...asi pred trema rokama, no, ten kdyby todle videl, ...myslim celej text, mozna by mne zabil, je prudsi povahy, ponekud....ale ta knizka je fakt vyborna,. no..
..jo, ja to mam nekde Ok, nekde ne, vopravim to.diky... ..no taky Andljelkovsi.. a byl to partyzan ,,,,nekde kolem Skopje zili..
Pišta_Hufnágl
29. 01. 2008Pišta_Hufnágl
29. 01. 2008
dik za upozorneni, docela z tech ukazek usuzuju, ze bych se mel po te knizce poohlednout, vypada dost na muj salek ..
Co takhle potom rubrika Knihy, časopisy z oblasti Kultura?
To víš, my puntičkáři...
..vim, ze neni Vio, a pro tebe zvlast :D,opakuji, ze v textu receno...napsal jsem trikrat, trikrat mne "to" odhlasilo...co uz..?
"Medailonek literarni osobnosti" to rozhodne neni...jak pisi v textu, prvotina T.A., a "recenze i neliterarni" take ne, protoze jedna se o UPOZORNENI na literarni dilo...
----snad uz se v tom prestanes vrtat...coz..?.)))--
--- pokud admini uvazi, at si muj text strci, do jake kolonky budou chtit : ja jsem rad, ze jsem ho sem dostrkal...hm?:)
Honzyku, ale i pro to je tady zvláštní kategorie... viz. http://www.pismak.cz/index.php?data=category
Medailonky lit. osobností
Recenze i neliterární
Myslím, že by se pro to víc hodily než Kritiky (lit. kritiky díla)
Toto NENÍ kritika.
..jo, te to mimoradna knizka, myslim..jen, jak rikam, nazor....(muj)..a na ty kolonka neni, a citovat vic basnicek , blby: si clovek pripada jak vopisovac v kine.)))