Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDůchodci, do zbroje!
30. 01. 2008
3
4
802
Autor
Lollo2
Musím vám povědět, co mi vrtá hlavou. Jednou ráno jsem vstala omylem velmi brzy (asi tak v sedm) a šla jsem pro snídani a zároveň na nákup. Na zastávce před obchodem přistál autobus plný důchodců. Vystupovali z něj koordinovaně a všichni měli v ruce několik silonových a igelitových tašek. Zapomněla jsem na kručící žaludek a zkontrolovala, jestli ještě nespím. „Co se tu děje? Mají snad třídní sraz po padesáti letech za ranního kuropění?“ honilo se mi hlavou. Věděla jsem, že starší lidé vstávají přibližně v době, kdy já chodím spát, ale přece jenom mi tu něco nehrálo.
Vydala jsem se tedy po stopách zajímavé delegace. Stařečkové a stařenky měli namířeno stejným směrem, vypadalo to, že mají sraz v supermarketu. Když se začali překotně vrhat po nákupních košících, tak mi došlo, že zřejmě v našem obchodě dávají něco zadarmo. Nebo aspoň za hubičku. Jala jsem se tento zvláštní jev blíže prozkoumat. Prodrala jsem se k nákupnímu koši a spatřila jednu subtilní stařenku, která se slovy: „Uhni, chuligáne!“ praštila nebohého mladíka kabelkou (ve které nosila pro všechny případy šutry) a sebrala mu jeho koš. Po cestě si ještě mumlala: „Ta mládež dneska nemá žádné vychování!“
V supermarketu jsem se snažila dostat k rohlíkům, ale bylo to téměř beznadějné. Penzisté měli speciální výcvik. Zatarasili všechny uličky košíky a žádný vetřelec neměl šanci. Napadá mě, že kdybychom všechny tyto dědečky a babičky poslali v případě ohrožení naší země do boje, určitě bychom každou válku s přehledem vyhráli. Stačilo by k tomu několik stovek pojízdných nákupních košů a pár stařenek s kabelkami naplněnými atomovými kameny.
Tento zážitek mě natolik rozhodil, že jsem pátrala dál. Kamarád mi vyprávěl: „Můj děda sbírá letáky. Vždycky si tam zakroužkuje zboží ‚v akci‘ a pak se vydá na okružní jízdu městskou dopravou a v „zakroužkovaných obchodech“ nakupuje různé důležité věci. Například: deset zubních past za poloviční cenu, dvacet kilo hrubé mouky s padesátikorunovou slevou...“ Začalo mi svítat. Proto se starší občané našeho státu vydávají do supermarketů za svítání! Je totiž jen velmi malá pravděpodobnost, že jim zakroužkované výrobky někdo stihne vykoupit.
Nedlouho po příhodě s košíky jsem mluvila s kamarádkou. Denně jezdí metrem do práce a tak si stěžovala: „Zdá se mi, že moje babička je úplně jiný druh důchodce, než staré paní, co jezdí metrem. Metrem jezdí novodobé ježibaby, které zde hledají své Jeníčky a Mařenky!“ Ježibaby (a Ježidědkové) se poznají tak, že zásadně jezdí v dopravní špičce a mají zvrácenou potřebu tyranizovat osazenstvo městské dopravy. Dožadují se tvrdě svých práv a snaží se každého člověka pod šedesát let vyštípat z místa. Rozhodně si myslím, že je třeba starším lidem pomáhat a pouštět sednout v autobuse a také doufám, že většina vašich babiček a dědečků jsou normální lidé, ale existují situace, kdy mi zůstává rozum stát. Stalo se mi, že jsem byla tak začtená do novin a nevnímala okolí v tramvaji, když mi KDOSI málem spadnul do klína. Po bližším ohledání jsem zjistila, že to je asi šedesátiletý pán, který chtěl tímto způsobem naléhavě upozornit na fakt, že jsem přece jen o nějaký ten rok mladší, čili je mou ústavní povinností být ve střehu (a nečíst noviny) a okamžitě ho úslužně pustit sednout. Vstala jsem tedy a nabídla pánovi své vyhřáté sedadlo. „No to je dost!“ prohlásil. Takže tímto vzkazuji všem dříve narozeným: „Až zase uvidíte někoho, kdo si čte v prostředku hromadné dopravy nehorázně noviny, aniž by pozorně monitoroval své okolí, švihněte ho klidně plnou igelitkou, nebo ho přejeďte košíkem!“ Bude totiž velmi zábavné číst nadpisy na titulních stranách novin: ZUŘIVÝ DŮCHODCE PŘEJEL MLADÍKA NÁKUPNÍM KOŠEM! Případně: UMLÁCENA V TRAMVAJI IGELITKOU!
Další zážitek mi vyprávěl známý. Šel koupit přítelkyni nějaký lechtivější dárek k narozeninám do sexshopu. Jak tam tak rozjímal před výkladní skříní s různými velikostmi všeho možného i nemožného, zatmělo se mu před očima a svezl se k zemi pod dobře mířenou ranou holí. „Prasáku!“ ozvalo se. Když se probral, spatřil pohoršenou starou paní, co si nad ním (jakožto vyvrhelem společnosti) znechuceně odfrkávala. Pak si sebrala svou vycházkovou zbraň, otočila se na podpatku a hrdě odkráčela.
Zdá se, že my – mladší generace – jsme zhýřilá, nevychovaná, sprostá a tradičních hodnot nevážící si sorta ignorantů, která má v úmyslu zlikvidovat starší obyvatelstvo této planety. Proto se nemůžeme divit, když se na nás valí pohroma v podobě dobře secvičeného vojska penzistů. Přísahám, že já mám hodné babičky, dědečka i prababičku. Také znám velmi hodného staršího pána, se kterým chodím venčit své fretky a nikdy mě neohrožoval holí ani košíkem.
Takže kdo z vás za to může?
Připravila jsem pro vás návod, kterým byste se měli řídit, abychom společnými silami odvrátili hrozbu košíkové války:
1) Nechoďte do obchodů před desátou
2) Neskupujte zlevněné zboží (dbejte na dobré vychování a umožněte lidem s nízkými penzemi užít si výhod důchodového věku)
3) Nejezděte metrem, tramvají, autobusem (choďte pěšky, budete zdraví a usnadníte tím přesun starších z bodu A (Kaufland) do bodu B (Hypernova)
4) A prosím vás, až se rozhodnete zajít do erotického obchodu, určitě se pozorně rozhlédněte, zda nepohoršujete svými zvrhlými choutkami osoby dříve narozené. (Nebo tam nakupujte pod rouškou noci a pro jistotu rovnou s punčochou na hlavě)
A teď běžte navštívit svoji babičku a vyndejte jí z kabelky ty šutry!
4 názory
Ja prave myslim, ze to je tim, ze vetsina duchodcu nema pocitac a uz vubec nema internet. Ale to neni nic spatneho, proste je jina doba a tak ne kazdy z nich se k tomu dostal. Jinak jsem si precetla tvuj jeden prispevek na duchodci.cz Lolita a pekny.:-)
Montrealer
06. 02. 2008
*Moc pěkné, pobavilo a vyvolalo vlastní vzpomínky... škoda jen, že to s počítačovou gramotností důchodců u nás není moc valné, takže si to ti tramvajoví válečníci nepřečtou :-(