V Praze při inverzi

na začátku máš skvělej náběh. naprosto. uplně se mi evokovalo celý tohle.... úzkostnění. fakt, prvních pár slok je pro mě na tip. zbytek je ale jako přebytečnej ocas, kterej nejde a nejde... jsou to pro mě už jen rozházený slova a zbytečně dlouhej výčet hezky ho sice ukončíš tím dvojverším, jizvy z minulosti... taky se mi vlastně líbí to tempo, který to tak nějak celý ospravedlňuje. jenže na začátku nasadíš. je to živý, přirozený, čistý, pěkný. a pak je to nuda. pochopitelná, ale nuda. jako kdyby tě moc tížilo, co potřebuješ říct, a narozdíl od toho začátku se ti to nedaří. zastavil jsem se tady, protože i s tou poslední básní, cos vydala dneska, jsem měl podobný problém, tak jsem chtěl vidět, jak to s tebou je :)) mrknu se někde dál zas.

Pěkné verše!

panečku hrátky s bolístkama napichuješ na písmenková kopí...s dovolením vklubím

miestami áno, miestami fakt nie :)

má to něco do sebe

všem velký dík za zastavení, tipy atp.

Pěkná...ani nevím proč...ale Tvoje věci se mi líbí...jo a děkuju za Tvoje kritiky:-)

...líbí, hodně, celé Ten konec to korunuje, myšlenkově to celé dobře "drží" pohromadě, je v tom logika, nostalgie, smuténka, krutost, realita, zoufalství, vzpomínka.. moc pěkné mi to přiNde :) *t*

Líbí se mi do poloviny..

*

...pro mne az moc rozbolavely: marne hledam v textu neco, co by stalo za tak pochmurny nasazeni...