Doma

Mám doma
Různě hrůzné obrazy
Co do krásy jim jen mírně pozbývá
Denně jen na ceně si klesají
Já se jich však tak věrně držím
Že visí si výš a výš
Na mé bílé stěně
Uměle pomalované
Umělohmotně pseudo-umělecky ztvárněné zdi
Vystavěné do výše
Z tvárnicových křehkých cizokrajně krajkovaných desek
Hledí su tu na mě
Skrze různě průhledné, barevné hrůzně pestré obrazy
Co do krásy jim trochu pozbývá
To na strachu dohání
Hledím zpátky na ně
Zpívám si odvážně tu svou
A děsím se těch obrazů
Co na mě temně, němě, tiše zírají si zhýrale
Skrze ně
Můj život odchází si sám
Do tmy dál
Dál ke mně
Do ztemnělého domu,pod ztvrdlým stromem stínu
Dávám Ti teď sbohem
Dál jen hlínu dýchám
Již víc neslyším
Tě, v hrůze mého domu
Těžce dýchám, v zádech hrůzu mám,
Sám s hrůznými těžkými temnými obrazy
V masivních zlatých rámech

---