Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsou dvě
05. 02. 2008
12
19
1684
Autor
Marcela.K.
Kol tváře z alabastru jemná kadeř splývá
V očích jak moři odráží se jas
A úsměv na rtech něžností tě vzývá
Abys ji ukryl ve svém srdci zas
Ta druhá ve tmě zahalena bývá
V pohledu jed a v ústech škorpión
Když oko její do tvého se dívá
Zastaví srdce… utichne i zvon
Každý se s nimi setká ve svém žití
A jenom na něm poté záleží
Zda uvízne té černé paní v síti
Laskavost něžně za ruce nás chytí
A láska na cestu nám bude sypat kvítí
19 názorů
aleš-novák
13. 02. 2008
Sonety jsou i moje parketa, skladba je významnější než obsah a Tvoje skladba je skutečně sonetová...
Jsem rád, že i tato básnická forma dosud žije...
taky se zase přidám ... :o)
TTT
Marcela.K.
06. 02. 2008Marcela.K.
06. 02. 2008
Jóó, lepší! Už mi tam všechno pěkně pasuje... a dokonce snad překousnu i ten tvůj optimismus... :-)) On tam patří, to uznávám.
Jarmila Moosová Kuřitková
06. 02. 2008
láska která se sype kolem
pro bezradné snad vysněná busta
někomu můžeš sypat horem dolem...
na srdci tmu.. a škorpión..
zdobící milovaná ústa.. .o)
Marcela.K.
06. 02. 2008Marcela.K.
06. 02. 2008sestricka.slunicko1
06. 02. 2008
Poslední sloka mi logicky nenavazuje (mluví se o černé paní, a pak, že vstříc slunci s ní poběží? ne spíš s tou druhou?) a obsahuje na mě už moc "velkých" slov, jako slunce, laskavost, něha, láska, kvítí... ne že bych to všechno neměla ráda, ale v této koncentraci pro mě až k neuvěření.
Do konce třetí sloky ovšem líbí moc.*
Marcela.K.
06. 02. 2008
jak by řekl Monet,
je to něžný SONET,
TY- co napišeš vždycky,
vyzní impresionisticky.-)).../***********