Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOTEC - Závěr
Autor
macecha
Z á v ě r
A Marie? Když vyšla na ulici, musela se opřít o zeď, byla zcela vyčerpaná. Konečně po čtyřiceti letech našla muže, kterého chtěla milovat a jehož dítě si přes všechny překážky ponechala. Dala mu jméno Jaroslav, po něm.Ani mu to nestačila říct. "Však, oni si vše řeknou," pomyslela si v duchu. Neřekla mu ani to, že je už mnoho let rozvedená. její muž si našel jinou, protože ona po porodu syna onemocněla a pak už nemohla mít další děti. Manžel to nesl těžce a po patnácti letech manželství ji opustil právě kvůli tomu. Chtěl mít své vlastní děti. Nezazlívala mu to, byla mu vděčná za to, že jí v nejhorších chvílích pomohl s jejím dítětem. Dodnes byli kamarádi.
A tím se konečně tato kapitola jejího života úspěšně uzavřela. Věděla, že je to s jejím zdravím zlé, člověk to cítí, ale byla spokojená. Syn konečně pozná svého pravého otce a její vnoučata svého dědečka. Když tu nebude ona, bude tu on. Věděla, že si syna zamiluje, až ho uvidí. Ta podoba! To ho určitě zasáhne!
Něco chybí? Ptáte se, jak Marie otce svého syna našla?
Stálo ji to mnoho ponížení. Svobodná matka v té době, to nebylo jen tak! Dokonce jela i do jeho vesnice, obcházela kolem, tenkrát "Národního výboru," že si zjistí jeho adresu a co dělá. Ale, nikdy nenašla odvahu to dokončit. Potom, když se vdala, nechala toho a až nyní, když viděla, že je to s ní opravdu zlé, musela svůj úkol dotáhnout do konce. Cítila to tak. Zahodila stud stranou a totožnost Jaroslava zjistila přes vojáky. Napsala do jejich archivu, vysvětlila, proč ho hledá, popsala ho, napsala rok, kdy se vrátil z vojny i vesnici odkud pocházel. Pozvali si ji, aby ho identifikovala na fotografii a tím hledání skončilo.
Příběh skončil dobře. A to je důvod, proč jsem ho napsala.
Mám ráda příběhy se šťastným koncem.