Zoufalství

vařím rád.. a uklízení? Tak to fakt ne.. možná teď, o zkouškovém...

Já přece neřekla, vildo, že člověk si má žít jen sám pro sebe. Tys to tam někde vyčetl?

čučenka Někdy i to úplné osamostatnění škodí, není dobré žít si jen pro sebe

Myslím, že dělat za druhé není plodné nikdy, bereš jim tu možnost, aby se taky osamostatnili a dospěli k nějakým zkušenostem. :-)

Máš pravdu, vidím to stejně. :o) Po práci lépe chutná :o)...ale dělat za druhé občas není plodné :o). Díky za Tvá písmenka, jsou milá a moudrá.

Jo jo, rozumím, každá máme občas ten pocit, že už nemůžeme dál, ale nakonec se ukáže, že můžeme.. Mám kamarádku, která při zaměstnání, dvou malých dětech a s manželem, co měl velmi kladný vztah k alkoholu, vystudovala vysokou školu. V pětatřiceti letech. Těžko říct, jestli umetená cestička a život bez problémů by nás pak naplnil takovým pocitem spokojenosti, že jsme udělaly všechno, co jsme mohly. Ovšem otročina druhému dospělému mezi to nepatří, to je jasné.

Díky vám... to jste mě potěšili... optimisté ;-) čučenka: to mě nenapadlo, že by jí to tak mohlo vyznět... vida, co se všechno nestane. Jasně, ale je to najednou víc než bylo do teď. Najednou člověk dělá všechno... Jde na přednášky,do práce a večer letí na nákup, uvaří a když se podívá na člověka válejícího se v křesílku a hromadu "bordelu", chce se brečet ( i když si to všechno zaslouží čas minulý", určitě je to někde aktuální... Není to zoufalé, je to mladé a krásné,ale v té chvíli..to bylo zoufalé, jestli mi rozumíš :) Díky Tobě i jejdavildovi za zastaveníčko.

Jsem přečetla ty komenty a Ay´le nepochopila, že myslíš "učit se a učit tebe", jí to vyznělo,jako že on musí uklízet sebe. Jinak souhlasím s vildou, protože sama jsem už v té druhé fázi - mám splněno. Víš, když se ohlédnu zpátky, tak ani nevím, jak jsem to všechno vůbec mohla zvládnout, ale stalo se. Člověk asi fakt dostane naloženo jenom to, co unese. Dneska zas hledám něco, čím bych zaplnila dny, když děti už jsou pryč. Asi to musíme brát tak, jak to přichází a vždycky v tom hledat to lepší. Díky tobě si teď můžu uvědomit, že je krásné, když jsem tak moc svobodná (i když bych se možná o tu svobodu s tebou i rozdělila :-) )

Přijdou chvíle, kdy ještě ráda vzpomeneš *

Díky za zastavení a mám radost, že to někomu něco řeklo :). Brek: TAk to buď štastný/á, že není.

ó jak výstižné! - tip

Nač spát dlouze...stěžování..někdo píše a pak si prostě nestěžuje ... enbo si stěžuje a píše... každý jsme nějaký...ale díky..krátká forma mě občas prostě drží.. :)) Díky za čas i písmenka

:+)

? Já nevím... cítím to a je to spíš k pláči, než k čemu jinému... právě to, že to je pravda... že se do těch dvou řádků schová vše ne jen vařit a uklízet.. je to o celém soužití... pokud jsi to vážně pochopil..tak klobouk dolů :)

Děkuji. :o)

*

Hmm dáváš na to hodiny? Těžko se učí něco k čemu není klíč. Když už jsi myslíš, že jsi objevil, můžeš být na samém počátku. Je to jako ztroskotat na pustém ostrově... a jak poznáš co je správné..tam víš, jaké výsledky čekat, brzy se porojeví, kde děláš chyby..ale chyby na duši se mohou projevit až v příštím životě..a nebudeš si pamatovat, žes nějaké dělal..

Člověk je bytost duchovní a duch se spoutat nedá. Musíš se naučit vnímat ten obrovský rozdíl mezi tělem a duchem, tím, čím ve skutečnosti jsi – uvnitř svobodná… Skutečně svobodný člověk zůstane svobodným i ve vězení…

Synáček: Dveře se zavírají, hezká slova byla (beze zbytku) vyřčena kdysi dávno v pohádkách a ted už jen detektivky a stůl plný povinností... to tenkrát to byla svoboda, dnes už je to rezervace a možná už zítra, s batolícími se dětmi to bude strach z jejich svobody. Stále jsme poutáni. K rodičům, dětem...Někoho bolí každý rok protože stárne (stále slyším "už jsem stará/ý). Mě bolí, protože kruh se uzavírá a svobody je tak málo. Děkuji Ti za milé zastavení, moc si ho vážím.

A to jsi teprv na začátku... :o)

a tebe po sobě si uklízet nemusí nutně znamenat, že uklízí někoho...ale učím tě po sobě si uklízet vláčky .... třeba

ja jen proste nechapu co znamena nekoho uklizet? neco uklizet to chapu..ale nekoho??

TAk to alespoň víš, jak jsem se cítila při čtení Tvé kritiky...a má odpověď byla snahou o pochopení... :)

jakze?? nechapu ani zbla

Nebo nauč se uklízet si po sobě..to už je jedno, jaký tomu dáš slovosled.. pochopila bych: Běž to ukldit, at to pak nemusím dělat já...ale paní učitelka řekla: "Děti, začneme si po sobě uklízet" je naprosto v pořádku... ano je to trochu diskutabilní, ale ne moc...

Nebo nauč se uklízet si po sobě..to už je jedno, jaký tomu dáš slovosled.. pochopila bych: Běž to ukldit, at to pak nemusím dělat já...ale paní učitelka řekla: "Děti, začneme si po sobě uklízet" je naprosto v pořádku... ano je to trochu diskutabilní, ale ne moc...

a pointa.. co věta: Nauč se si po sobě uklízet? Jako průběžně.. ne uklidit..jako jednorázově...a po sobě si uklidnit je trochu bez významu ne? Fakt se mi nechce slovíčkařit.. prozradíš mi tedy tu skvělou češtinářškou pointu? Díky :)

jak se nekdo da uklidit? uklidnit bych pochopila..ale uklizet?

A myslím, že nejen elfky...

:-D Sea je jméno.. není tím myšleno mořew :) To když rodiče po něčem touží a nemůžou to mít, nějak to otisknou do dětí.. u mě začali jménem :) Elfky jsou zvyklé na jiný způsob života, na harmonii a ne upozorňování dospělého muže, že ten bordel je fakt humus :))))

Elfky? Ale jo umí. Nikdo netvrdí, že to tak funguje u mě... checht ( i když, neměla bych se moc smát, zatím...) Díky.