První tři

Kupuji lístek na tramvaj

 

Po dlouhé zimě vyrážím do ulic:

V hlavě

dva možné významy tvých vět

a před sebou začátek

co snad zkusím.

 

Při čekání na tramvaj

zkouší milenci tanec

a město voní,

snad že to myslí doopravdy.

 

Hledět z okna

cítit jaro

a čas poznávat jen z lístků na tramvaj.

 

 

 

 . . .

 

 

 

Pohyb na tvém rameni

 

Řekl bych: doba je taková.

Uvidí nás klíčovou dírkou

- středobod vesmíru -

na kůži slepého koně.

 

Přetáhnu ti přes hlavu tričko

jako slunce přes léto

kdy se těla potí

a po zádech jde mráz.

 

A venku může dál padat sníh

na bezejmenná auta

Jen pohled z okna

a klíčovou dírkou

když… doba je taková.

 

 

 

. . .

 

 

 

Příliš mnoho slunce

 

Já vím,

za chvíli jede vlak.

V myšlenkách

nějaký ten pátek zpět

odkládám na židli kabát.

 

Navzdory kecům o spirále

sedíme proti sobě

a mezi tím

 

je svět

 

---