Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObtočená
10. 02. 2008
7
0
1537
Autor
tekonecna
Pokaždé když obtáčíš mé vazy v kolenou
pokaždé když schovávám skleněnky pod polštář
pokaždé když se stydím na sebe podívat
kříčím
víc a víc a víc
Prosévám čočku tvými prsty a nutím tě mi lhát.
Moc času, moc slov...... nejspíš jsem emocionální.
Křičíš a já se dusím smíchy, miláčku promiň.
Pokaždé když mé pěsti zarazí vzduch
pokaždé když bezmocně vzlykám, že tě neslyším
pokaždé když se na tebe nemůžu podívat
křič
víc a víc a víc
Máčím prsty ve tvé hořkosti karamel
podřené tváře a červený negativ
bezmocně přehrávám si v hlavě
víc a víc a víc
netřeba křičeti.
pokaždé když schovávám skleněnky pod polštář
pokaždé když se stydím na sebe podívat
kříčím
víc a víc a víc
Prosévám čočku tvými prsty a nutím tě mi lhát.
Moc času, moc slov...... nejspíš jsem emocionální.
Křičíš a já se dusím smíchy, miláčku promiň.
Pokaždé když mé pěsti zarazí vzduch
pokaždé když bezmocně vzlykám, že tě neslyším
pokaždé když se na tebe nemůžu podívat
křič
víc a víc a víc
Máčím prsty ve tvé hořkosti karamel
podřené tváře a červený negativ
bezmocně přehrávám si v hlavě
víc a víc a víc
netřeba křičeti.