17

to dam do svych uvah o haiku, ale jako svuj syntakticky palimpsest, velky TIP

Mr_Neotron: díky :o)) snažíme se. Přidám ještě jednu, po Asijském koutku jinou, z Evropského salonu.

Jů, to je velká fotka. Už mi net doma funguje.

No to je nádhera. Jak znám tu skupinku kolem Paulart, budou hned chtít uspořádat u Tebe nějaké čtení haiku. Jestli se dá haiku vůbec číst. :-)

Fajn. Ne, já ji vlastním. Měla by být otevřena během tohoto měsíce a bude v ní i víno. Pondělní večery budou věnovány literatuře.

Díky. Stavíme se. I se Ša-gej :-). Ty tam pracuješ?

Houmeles: díky vám oběma. Piště, ať mám co číst a rozebírat :o) A stavte se někdy u nás v čajovně na čaj, až budete mít cestu kolem. Adresa je prostá: NEOTEA - U Starého Mistra Jeruzalémská 13 Praha 1 - Nové Město

Joreli, ještě abys z toho nebyl zmatený. Tu odpověď mi poslala Paulart mailem. Měla ji připravenou pro Tebe a nemohla se dostat na Písmáka. Má problémy s počítačem a v některých internetových kavárnách se prostě Písmák neotevře. Nevím, proč. Co se mě týká, já tohle moc za haiku nepovažuju, je to spíš taková hříčka, které rozumíš ty a Paulart. Ale jinak obdivuju Tvou sečtělost.

joreli, vidím, že toho máš opravdu načteno hodně. A umíš o tom psát. Na http://haiku.bloguje.cz je zveřejněná výzva k psaní komentářů na libovolné haiku tam zveřejněné, tak mě napadá, že bys to mohl zkusit. Tady z Písmáka to už vyzkoušel StvN. Jinak díky za rady. Já pochopila, že mluvíš o sedmnácti slabikách, jen jsem myslela, že míříš v jiné rovině k mému věku, viz moorgaan: "nad sedumnáct už je potřeba počítat se vším..../***". Trochu jsem v tom cítila ironii :-).

katugiro: :o) paulart: kdepak, netuším, kolik ti je a jenom matně tuším ze tvých odpovědí, že jsi žena. kdepak, tohle nehraje pro moje posuzování a reagování žádnou roli. bavíme se přece o psaní, ne? 18 je přece věk formální dospělosti, odkdy je člověk nezávislý na svém okolí, ale naopak plně zodpovědný za svá rozhodnutí. Prostě věk dospělosti. 17 je počet znak (slabik) v haiku. Takže pouze počítat do 17 je při psaní haiku přeci jenom málo a na tom se určitě shodneme. Koho baví počítání, nechť se dá na matematiku, astronomii nebo třeba volební průzkumy. Při psaní poezie by měl ustálený počet slabik nebo rytmus umožňovat psát "v rytmu" - podle tradice se zpočátku psala asijská poezie jako texty pro všeobecně známé nápěvy, viz třeba Li Čchin Čao. I haiku se zrodila ze starších forem japonské a dříve čínské poezie, které byly na nápěvy typu "Vlny omývají písek" nebo "Motýl miluje květiny". I v semitských textech (Kniha písní) nebo severských národních eposech (Kalevala) se pracuje se zpěvným přednášením. A to kvůli snazšímu pamatování textu... Oněch dospělých osumnáct je tedy o něčem víc, než jen o počtu slabik. Pokud v básni tvrdím, že mě nikdy nebavilo počítat do sedumnácti, tak tím vypovídám o svém postoji ke sutečnosti, že číslo 17 nepovažuji za konečné (stejně jako jsem chtěl být jako dítě jednou dospělým) a tudíž nějak výjimečné ale umět napočítat do něj je nezbytně nutné, pokud chceme zvládat i do (v otázce věku zajímavých) osumnácti. Zároveň ti dávám vodítko na svoje kritické hodnocení tvých dílek. Projevuješ příjemný talent, ale na vrcholu ještě nejsi. Máš lehkou ruku a čistou mysl (a jak se nyní dozvídám, opovídá to tvému mládí). Chce to však zdolat pravidla nikoliv jejich ignorováním nebo porušením, ale absorbováním a prostudováním. Zkušenost, pokud k ní jejich studiem a nasloucháním, dojdeš,ti umožní vidět jak mistrovsvtví starých mistrů, tak svoji vlastní odlišnost. Prostě budeš obohacena o jasnější pohled na svoji i cizí tvorbu = budeš dál. Nemám ti co kecat do tvého psaní. Jen jsem ti chtěl ukázat schodiště do vyšších pater. Ale můžeš si najít jiné nebo sestoupit do třeba sklepa. To je tvoje cesta a volba. Tvá vůle. Tvá osobnost. Tvůj génius. Tvoje směřování.

katugiro, to je dobré, s tím vyrušením chroustem :-). joreli, potřebovala bych to vysvětlit, s těmi osmnácti. To nějak souvisí s mým věkem? Osmnáct mi bude až v srpnu. Asi jsem fakt zpomalená :-)

Za celých čtyřiapadesát let, co bydlím na této planetě, jsem byl vyrušen jen třikrát. Poprvé před dvaadvaceti lety chroustem, který spadl bůhví odkud. Hrozně hučel a já jsem se čtyřikrát spletl v sečítání. Podruhé to bylo před jedenácti lety, měl jsem tehdy revmatický záchvat. Chybí mi pohyb. Nemám čas se jen tak potloukat. Jsem přece vážný člověk. Nedalo mi to :)

navíc na hlubší obsah odkazuje i zvýrazněný akrostych HNED. tedy spěch touha po rychleším plynutí času atd. možná neumím dobře psát, ale infantilní fakt nejsem. uf

Katugiro: Chvilku se zkus oprostit od prvního dojmu a zkus předpokládat, že se autor snaží něco adresátovi sdělit. Potom v celém dílku upoutává pozornost číslo 17. pokud bychom i po delším uvažování neshledávali na čísle samotném nic zajímavého (prvočísel máme dost a dost a lichých takřka polovici ze všech, co se jich v desítkové soustavě najde), tak možná stojí za pozornost, že je posledním celým číslem před 18. A to je, v našich luzích a hájích, vstupenkou do říše zakázaných slasí. I ty je možné užívat si dříve (a děje se tak v množství měnším, než malém), nicméně přesto de jure nedospělém. Takže haiku nemusí být až tak polopaticky o slabikách. Mimochodem,o nich v ní neni ani slovo. Kdyby celá "haiku" nebyla odpovědí na kreativní cestu PaulArt, která vyniká neotřelým pohledem a leckdy výtečným postřehem, tak by byla jenom zbytečnou exhibicí a infantilním věnováním.

Opravdu?

Fšichni: ...fakt je to enom prča ... možná :o) Rabb: samozřejmě, jedná se taktéž o sebeironický úšklebek, který haiku znásilňuje vším, jenom ne těmi 17 slabikami a obsahem. OldJerry: výstižně Katugiro: no comment, protože tak primitivní dílko to zase neni. Moorgaan: jasně, přesně tak. magických osumnáct. jsi jediný, kdo matně spatřil vážněji míněný podtext. Paulart: díky za informaci o soutěži. Mimochodem, z prvoplánovitého psaní haiku o haiku jsem už přeci jenom vyrostl. Skus si ji přečíst znovu a třeba na běco zajímavého pijdeš. Ber to jako rébus a nápovědu máš v mé předcházející reakci. Touto "haiku" ti dávám odpověď na nejednu tvoji otázku a naznačuji úhel mého kritického pohledu. Ale musíš hledat.

Díky za věnování, Joreli. Já myslím, že není takový problém napsat haiku o sedmnácti slabikách. Ale někdy je záblesk zřeného tak rychlý, že člověk musí uměle dodávat další slova, aby formě vyhověl. Proto jsem se uchýlila k free-haiku. Mimochodem, napsal mi docela schopný haikuista Zbyněk Janoška. Je vyhlášená soutěž v haiku na serveru www.postreh.com, hned v záhlaví je odkaz, jmenuje se Ars Polyri. Uzávěrka do 1. března. Myslím, že jednou z podmínek je právě dodržení formy 5-7-5. Tak se tam můžeme potkat :-).

do sedumnácti se nepočítá, nad sedumnáct už je potřeba počítat se vším..../***

To je pěkná blbost :) Představuju si autora, jak byl v první(?) třídě nesmírně otrávený, když měl počítat od jedné do dvaceti... až na poslední tři čísla se mu rozjasnila tvář!

To není pro mne... jsem zvědav, co na Paulart náramně náročná... není na nehaiku

:-) jinak jako haiku ee.

sorry, pro paulart

Tak avi pro obdarovanou