Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..jednou ráno..
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
jednou ráno
-do puntíku spočítáno- je to už pár let
zaklepala náušnice o Tvůj bílý parapet
artdecová z perleti, přesně ten styl, co už dneska neletí,
jen snad na prázdninách v římě.. nebo to tehdy bylo v paříži?
v bouloňském lesíku.. střídmě černobílé snímání.. cítíš.. pod zemí ukrytí lanýži
nene, to bylo v Bretagni, na pláži.. a odliv odnesl poslední satény vzdechů a líbání přes kanál.
zestárnuls, skončil v baráži a jen málokdo by za Tebe tehdy víc než půlfrank dal, drahý příteli..
bylo asi šest, Tys zrovna dočítal stránku a chystal se jít na kutě,
když v tom jako pěst co rozrazila hávy spánku šperkobití v květináčích!
a Ty ses –doopravdy mrzutě- musel zvednout z pelesti
a v županu, co dá se přes den najít jen na těch nejelegantnějších spáčích
s tím „že to nic dobrého nevěští“ přeplout celou ložnici,
natáhnout se, zaklít, dojít do kuchyně pro lžíci
odjistit s ní páčku u stropu, a teprve potom
otevřít okno a pustit dovnitř celou tu potopu čerstvého vzduchu
a ruchu ze zdola, z ulice, kde mlíkaři rozváželi konvice..
vzals šperk, zvrátil hlavu a bum prásk zabouchly se dveře,
zaklapla se petlice.
říkals, že je výtvarnice, že miluješ jí převelice a má takovýýýýýýýýýýýýýýýýýhle oči
že Ti jakoby roste srdce –nebo možná jedna plíce- kdykoli kdy do místnosti vkročí..
že odjedete na venkov, ona bude padělat obrazy a Ty, že jí budeš hrabat listí v zahradě..
byl sis vážně jistý, a pak v té rozjařené náladě, koupils v květinářství svazek lilií
a od té doby jste tu za mnou ani jednou nebyli..
celé noci noci nespím, čtu, kouřím, hraju šachy ba dokonce i pletu
a ráno smutně usínám s tím, že zase nic nenašlo si cestu do květináčů mého parapetu..