Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seThe Raven (překlad E. A. Poea, Marek Řezanka)
Autor
Muamarek
Zkusil jsem to - po svém... Originál: http://www.odaha.com/edgarallanpoe.php?f=Raven Pro srovnání: Překlad Vrchlického: http://cs.wikisource.7val.com/wiki/Havran_%28p%C5%99eklad_Vrchlick%C3%BD_1890%29 Pro srovnání: Překlad V. Nezvala http://www.odaha.com/edgarallanpoe.php?f=Havran
Namluveno: http://www.muamarek.cz/files/mp3/preklad-the-raven.mp3.
Půlnoc střídá večer šerý, já jsem zvadl, v ruce sherry,
myslel jsem na spoustu věcí, na dávno zašlý zvyk a starý řád,
už jsem dřímal, k věcem slepý, náhle slyším “klepy”, “klepy”,
někdo buší, ruší, nespím, nespím, kdo tam může stát,
jakej divnej host, si brblám – nevím, kdo tam může stát,
tentokrát, však napořád…
Pokud mne paměť neplete, byl prosinec, tma bez světel,
ze stínů z krbu jsem hrůzu měl, nechtěl jsem se duchů bát.
Přál jsem si jen, ať je ráno, marně chci, ať slzy kanou,
abych se moh´ smířit s ranou, ranou, jež je z věčných ztrát.
Marně svoji lásku hledám, jíž směl anděl jméno dát,
jedenkrát, to napořád…
A hedvábný smutek běsů, jenž se vpíjí do závěsů,
deptá – leptá mne jak kyselina, hnusí se jak škvor,
doposud mé srdce bije, šeptám, je to mizerie,
někdo za dveřmi se skrývá, klepe, narušuje řád,
pozdní host se ve tmě skrývá, klepe, narušuje řád,
tentokrát, to napořád…
Moje duše pookřeje, co mě mrazilo, teď hřeje,
“Pane”, řvu, “či madam, upřímně vás teď pozvu rád,
však je faktem, že jsem dřímal, když tu zaklepání hřímá
a já za dveřmi vás vnímám, vnímám ten klepot akorát,
v mrákotách vím, že jsem slyšel ten zřejmý klepot akorát,
venku tma – to napořád…
Byl jsem vyvedený z míry, v tmách se strach mě zmocnil čirý,
ještě jsem se trochu motal, ve snách jsem se začal bát,
rozespalý jsem se koukal, ticho – mladík ani holka
nestáli tam, jen si broukám jméno té, již měl jsem rád,
do ticha jsem šeptal jméno té, již měl jsem velmi rád,
tolikrát a napořád…
Vrátil jsem se unavený s představou té jedné ženy,
ještě silně otřesený slyším klepot, nejdu spát.
“Jistě”, říkám, “divné věci, na okno mi klepou přeci,
dříve, než bych šel se svléci, toužím záhadu tu znát,
srdce vzrušením mi tluče, toužím záhadu tu znát,
cítím chlad, to napořád”…
Hned, jak roletu jsem stáhl, nátřásal se, hned mne zprahl
pohledem svým statný havran či krkavec, jímž zmítá hlad,
bez omluvy, bez útěchy, v pohybu, jak když má blechy,
hrdý na to, že je bez chyb, na dveře si sedl rád,
bustu Atény ten mamlas označil si za svůj hrad,
tentokrát, to napořád…
Tenhle černej pták mne šálí, oči vyhaslé zas hřály,
přes tragiku situace málem jsem se začal smát.
“Ač chci uměním být klamán, tak”, říkám, “jsem trochu zklamán,
že mě hrůzostrašný havran takhle v noci má se zdát,
pověz, v čím jménu mě děsíš, dokdy se mě budeš zdát?”
Ptákův skřek zní: Napořád…
Tak to bychom tedy měli, to, co chtěl, ten pták už sdělil,
odpověď to ale není – lepší mohl havran dát,
sotva něco stav ten změní, že stvoření neocení
člověk, když se na něj cení nade dveřmi akorát,
pták či ďas na soše sedí nade dveřmi akorát,
jménem straší – napořád…
Však ten pták jen oči poulí, není z těch, kdo se jen choulí,
jen to jedno slovo kráká, duše z něho odkapává,
jinak vzezření má páva, jedním slovem zabodává,
trochu naději si dávám, jednou zmizí jako had,
nad ránem ten havran zmizí, připlazil se jako had,
ten pták kráká – napořád…
Někam do prázdna se koukám, pro sebe si tiše broukám.
“Jasně”, říkám, “vždyť to celé mohlo se mi jenom zdát,
to mám z toho, že moc chlastám, žalem zničený a basta,
je to žvást, vždyť se jen chvástám, zatracen čekám jen pád,
k naději se naposled upínám – vím, přijde pád,
vím napřed – napořád”…
Tenhle černej pták mne šálí, oči vyhaslé se smály,
bustu skryl můj starý kšilt, nad dveřmi pták a venku chlad,
nevím, za co vlastně pykám, do mé mysli stále vniká
z věcí to, že nechci, říkám, být zde s tímhle ptákem z blat.
Co je zač ta hnusná stvůra, tenhle odporný pták z blat,
který kráká – napořád…
Sedl jsem si sražen děsy, bez hlesu svou hlavu svěsil,
pohledem se vpíjel svým – pták, chtěl mi srdce z těla rvát,
nejdu spát, tomu se bráním, před démonem hlavu skláním,
vím, to tam že už je spaní, lampa svítí, přijde zkrat,
kdo jen přetrhl mi spaní, lampa svítí, přijde zkrat,
ještě dnes, však napořád…
Vzduch je těžký, sotva hne se, vůně kadidla se nese,
františek čpí ve všech stěnách, z podlahy se line smrad.
“Probůh”, řvu, “snad všichni svatí, jež jsem někdy zkusil zváti,
milosrdně osud zvrátí, ztratil jsem, již měl jsem rád,
ať svou paměť provždy ztratím, ztratil jsem, již měl jsem rád,
pták ten kráká – napořád…
“Satan”, křičím, “ďábel, prevít, zlo na chvíli nepoleví,
v mnoha podobách se zjeví, kdo je prokletý, zná pád,
krk v oprátce, v patách katy, ztracen v poušti znám jen ztráty,
doma nevím, kudy z paty – řekni mi, co toužím znát.
Což jsem odsouzen se trápit, aniž úlevu mám znát?”
Havran kráká – napořád…
“Satan”, křičím, “ďábel, prevít, zlo na chvíli nepoleví,
u všech ďasů, kleju, bojím se boha, jehož mám se bát,
duši beznaděj mi krade, žal a smutek stéká všade,
dokonalo srdce mladé, jež mi nedá chvíli spát,
hlavu v dlaních, srdce tiché nedává mi chvíli spát”,
havran kráká – napořád…
“Ať co říkáš, jak znak platí, dokdy že se”, křičím, “ztratíš,
vrať se do těch nejtemněších, do těch, odkud´s přišel, blat,
ztrať se, ďáble, co tak koukáš, do mé duše smutek vtloukáš,
opusť mne jak kluka holka, odlétni už od mých vrat,
zobák vyrvi ze srdce – což, což se nehneš od mých vrat?”
Havran kráká – napořád…
Ten pták se však nezavrtí, bez hnutí mne zrakem drtí,
sedí si tam, krutý mamlas, na Aténě, chce mě štvát,
v jeho očích marnost dřímá, démon na mě hledí zpříma,
v světle lampy, která dýmá, vrhá stín, mám v srdci chlad.
A má duše nezavnímá stín, je zima, v duši chlad,
ztracena je – napořád…
31 názorů
Cadmium: Profesionálním překladatelem vskutku nejsem - a tato záležitost je už poměrně stará. Je to z roku 2008.
Co se týče přidávání informací: Snažil jsem se, aby zásadně neměnily význam - a naopak, aby tam byly zachovány informace zásadní - jako např. na jaké bustě se pták uvelebil atd.
Co se týče "sherry", tam jako podstatný fakt vnímám, že dotyčný pil alkohol.
To je jen můj pohled samozřejmě. Díky za ten Tvůj.
S. F.: Překlepy také dělám, když píšu rychle. To se stane, to není nic hrozného. Ale líbí se mi obsah Tvého pojednání o práci s jazykem. Díky za něj...
Mějte se oba.
Savage Flame
08. 03. 2021To Muamarek: "Is je a friend of yours?" , melo samozrejme byt "Is he a friend of yours?"... Nekdy mam pocit, ze jsem native spis v tatarstine, kdyz ctu sve preklepy :D ;) S.F.
Savage Flame
08. 03. 2021To Muamarek: Anglictina je v nekterych detailech dost zradna. Je dobre si uvedomit, ze ma i odlisne chapani radoby stejnych slov, nebo vyrazu a mnohdy muze byt pes zakopan i v tom, ze pro nas de facto stejny vyznam v cestine v anglictine vubec stejny neni. Specialne v teto basni to pak plati pro nevermore. Zdanlive maly rozdil mezi never again, never more a nevermore, totiz neni vubec maly...;) Za prve "never again" je nejen moderni, ale take neformalni, zatimco "never more" je sice take moderni, ale formalnejsi a to v anglictine zkratka rozdil je i kdyz v cestine moc ne. Tezko se to vysvetluje jinak, nez treba na tykani. Zatimco v cestine je rozdil bezne jiz mezi "ty" a "vy" v osloveni jednotlivce, v anglictine je to znat de facto az u privlastneni "your" vs "yours", kde se to ale jeste da gradovat uzitim formalni nebo neformalni vazby, jako napr. neformalni "your friend" tedy "He is your friend" a "Is he your friend?" vs formalni (az je to tzv. fraze) "a friend of yours" tedy "He is a friend of yours." a "Is je a friend of yours?"/ "A friend of yours?", ktera se treba celkem bezne uziva samostatne jak pro oznameni, tak pro dotaz... ;) Za druhe pak mezi "never more" a "nevermore" je jeste dalsi celkem znatelny rozdil a to asi jako mezi "you" a "thee". Ty vyrazy proste deli nekolik staleti a vyraz "nevermore" je typicky stredovekym vyrazem a vylozene archaicky byl jiz v dobe, kdy ho Poe ve sve basni pouzil. Prave pro ruzne vyznamove roviny stejnych vyznamu v anglictine a v cestine se osobne nerad nepoustim do prekladu a specialne u poezie uz vubec ne. Rve mi to pak usi, jak mam zazitou jinou hloubku, nebo posun vyznamu, jak prepnu do druheho jazyka. Nekdy je to holt prokleti, prepinat mysleni na dany jazyk, ale u rodileho mluvciho celkem bezna schyza, ktera na druhou stranu umoznuje v obou jazycich dokazat cist mezi radky... ;) S.F.
Cadmium, Savage - díky oběma za postřehy a obsáhlý komentář. Cením si toho.
K tomu "napořád". Podle mě záleží, jak se to slovo použije - a může mít stejný význam jako ono Nevermore - a krom toho stejně krákat... "Nespatříš ji nikdy víc" a "Ztracena je napořád" je významově stejné. Je to, jako když v matematice vynásobíš obě strany rovnice výrazem "minus jedna"...
Pěkný den oběma...
Osobne to mam sice zazito nejvice v originalu a jako preklad mi celkem sedi Nezval... Tahle verze je misty pro me rytmicky mimo a nektera spojeni mi prijdou jen velice tezko preveditelna do cestiny s neztracenym vyznamem a hloubkou. Neni to ale pokus spatny a uz vubec ne neoriginalni a myslim si, ze naladu v sobe ma, prestoze mi nezni tak zpevne, jako original, nebo jiz zmineny Nezvaluv preklad. Vrchlicky mi prijde az moc epicky, ale to bude nejspis dobou. I proto si rikam, ze tahle volna reminiscence, jak mi to asi nejvic prijde, muze byt blizsi nekomu, kdo treba zase nemusi tu lehkou zpevnost. ale pro hlubsi dopad potrebuje hutnejsi zneni textu. Ja bych si na to netroufnul, ackoliv jsem rodily mluvci jak v cestine, tak v anglictine. Navic se mi original opravdu libi a vim, ze do cestiny bych ho nedokazal prevest tak, aby bylo zachovano to, cim je. Tedy metrika, nebo chcete-li rymovana forma, spolu s nuancemi vyznamu, ktere jsou mezi jazyky nekdy az neprevoditelne. O to vic si cenim kazdeho, kdo onu odvahu najde a dokaze to udelat a nesnizit to na uroven nesmyslu. Tohle zde je, alespon podle meho mineni, pres sve nevypilovanosti, zajimave, napadite a vtipne zpracovani a smekam pred autorem nejen za snahu, ale i odvahu a docednost, se kterou se s danym uskalim porval a dokazal prezit i narazy do utesu a vylezt mokry a pomlaceny, ale stale zivy... ;) Dekuji za moznost pocist si. Jasny TIP. ;) S.F.
Kdo by si chtěl poslechnout, zde jsem báseň namluvil: http://www.muamarek.cz/files/mp3/preklad-the-raven.mp3.
Pak to někdy pořádně sjedu - a kdyžtak pak znovu dám po úpravě. Tady to už nechám tak, jak to je.
Díky.
Jen jsem ještě koukal třeba tady:
Over many a quaint and curious volume of forgotten lore: myslel jsem na spoustu věcí, na dávno zašlý zvyk a řád - tam prostě by to na 18 slabik nevyšlo - to "starý" by tam být mělo...
To bude chtít pak někdy v klidu celý projít...
Whitesnake
29. 05. 2018"kdo tam ASI může stát", zkus to v rámci metriky
Slovo "starý" je smazáno...
Tamto zatím nechávám být...
Tady si k tomu můžeš přečíst docela výživnou kritiku: https://theses.cz/id/x0vyhg/K_vybranm_pekladm_bsnick_skladby_The_Raven_od_E__A__Poea_.pdf
White - díky moc.
Jo, tohle by tomu prospělo...
Kdyžtak mi napiš do zpráv, třeba bychom se někdy sejít mohli...
Měj se :-)))
Whitesnake
29. 05. 2018"cítím chlad UŽ napořád"
jen vjemy a blitky po dalším čtení, promiň...
prostě mám takový pocit, že bychom to spolu skvěle vycizelovali
Whitesnake
29. 05. 2018.. "kdo tam JENOM může stát".... tak strašně rád bych se s tebou sešel, jsme v poetice jedna krevní skupina
Whitesnake
29. 05. 2018"na dávno zašlý zvyk a řád", to "starý" je tam rytmicky navíc... Marku, vracím se a moc díky za tento překlad, inspirativní, příteli
Vidím - třeba tohle:
Pokud mne paměť neplete, byl prosinec, tma bez světel,ze stínů z krbu jsem hrůzu měl, nechtěl jsem se duchů bát.Přál jsem si jen, ať je ráno, marně chci, ať slzy kanou,abych se moh´ smířit s ranou, ranou, jež je z věčných ztrát.
No - jasný, třeba tma bez světel - jsem hrůzu měl - je to na hraně, mno...
Ale "slzy kanou - smířit s ranou - tam už to zas je. Jak to šlo, a cítil jsem, tak jsem zkoušel...
Díky...
Whitesnake
10. 08. 2016ne, ne, ne, já myslel AAA ve smyslu rýmy v polovině prvního verše, na konci prvního verše a v polovině druhého verše - a někdy i BBB ve stejném pozdějším metru (dal bych příklad - ale nějak mi to nekopíru, viz třeba 2. strofa - jo už to kopíruje:
Ah, distinctly I remember it was in the bleak december
And each separate dying ember wrought its ghost upon the floor
Eagerly I wished the morrow - vainly I had sought to borrow
From my books surcease of sorrow - sorrow fot the lost Lenore
White - jen koukám, že to tam dost mám:
dreary/ weary - šerý/ sherry
nearly napping/ came a tapping - k věcem slepý/ klepy klepy
A tak je to v celé básni...
Whitesnake
01. 08. 2016výborné... jen ti Marku, unikla jedna podstatná věc ohledně rytmicko-rýmové transkripce do češtiny. Poe někdy rýmuje AAA za sebou, tedy i (třeba v 1. a 2.- verši) i v polovině druhého verše. Vidím, že to tam máš taky, ale jen někde... a ne na místěch kde on
ps. promiň, dostal jsem se k tomu až teď...