Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak se (z toho) vylízat
04. 03. 2008
9
8
1681
Autor
malykuba01
Tu rýhu,
již nám do mozkové kory
vzájemně vyryly jako dva meteory
někdější žhavé city,
mraky antihmoty,
když srazily se mezi ploty,
aby nám po explozi,
vypařeny ve vesmírné dáli
hroznou spoušť v myslích zanechaly,
trosky a zříceniny, ohořelé vraky,
Lidice, Hirošimu, Nagasaki,
ten kráter vyhloubený na tisíce let,
abych ho nemusel už obcházet,
slézat a překonávat,
dřít si o něj duši
o břity ostřejší než skály na Venuši,
ne!,
řekl jsem si, dost, už na to seru
a zbytkem vůle jako lžicí buldozeru
jsem pracně zahrnul tu díru
vším, co po tobě mi zbylo,
poznáním o čemže to vlastně celé bylo,
hořkostí, steskem, pohrdáním,
o co šlo vlastně nejvíc:
přes mrdání si chytit ptáčka, lépe živitele,
poskoka, sluhu, hračku do postele…
..jak říkám: samé svinstvo, marast, bláto
zkrátka jsem zahrnul svůj rigol bolestivý,
není to hezký ani spravedlivý,
snad ani pravda…
…ale pomáhá to!
8 názorů
Jarmila_Maršálová
13. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
04. 03. 2008
To musel být opravdu velký třesk... šokující, drsné a myslím, že je to jen póza ve smyslu dávné (nepravdivé) poučky, že chlapi nikdy nepláčou... */
Magdalenka
04. 03. 2008aleš-novák
04. 03. 2008
úplně přesně chápu, ale je to teda napsaný setsakramenstky natvrdo... to jsem od tebe nečekala :) *