ten tam nemá co dělat

Článek byl napsan bezprostředně před volbou V. Klause

Ne, ten muž tam nepatří 

Na českém „trůně“ se usadila ryzí násilnická ješitnost – Václav Klaus – pozér, manekýn, namyšlený Pražák, prototyp úspěšného měšťáka. Nikoho méně vhodného si na naprostém vrcholu mocenské pyramidy tohoto státu představit neumím. Nesoudím tak podle nějakých povrchních dojmů a  antipatií na dálku, soudím tak proto, že jsem toho pána poznal zblízka už na samém počátku složitého postkomunistického dění. Mé pocity z něj byly monolitem ošklivosti.  Klaus je  zlý, tvrdý, panovačný panák, který v politice i mimo ni popuzuje svou nabubřelostí. Místo, aby předváděl módní kolekce pro staré pány – na což se zdá, svým důrazem na vnější vzezření, být docela vhodným typem, našel si místo v politice přesvědčen, že jeho předurčením je poroučet  a vládnout z nejvyšších sprušlí.

Klaus je pro systém, který by se snad měl někdy stát demokracií, osobou nevhodnou a kontraproduktivní. Mít takového člověka prezidentem je  globální komplikace. Po štrůdlu odporných dědků z časů bolševismu, kteří z  pevnosti nad Vltavou okřikovali a uráželi prostého člověka v československém podhradí, rozbil tam svůj stan opět mocichtivý  šarlatán.

Je-li mi něco na nynějším Klausovi zvláště odporné, jsou to jeho oslazené grimasy. Z kapes  se mu sypou cukrlátka, která podstrkuje při všech příležitostech kdekomu. Dříve alespoň hudroval, vykřikoval, když nebylo zrovna po jeho, hádal se, nadýmal a všechny jeho nepěknosti  vyvěraly z něj docela spontánně, neboť byl, sice ošklivcem, ale sám sebou. Dnes, protože by byl rád prezidentem druhé období, předstírá všelidovost, což znamená, že se snaží  předstírat moudrou ušlechtilou dobráckost. Muckání děti, sklánění se nad lidmi, které má jistě za bezvýznamné a pohrdá jimi, je toho formou jednání. Měli  bychom se  vzepřít  tomu muži a všem, kteří v nekonečných nedůstojných intrikách ho dostali na hrot české politiky. Nebude-li tentokráte výběr prezidenta věcí zkorumpovaných politiků, ale rozhodnutím každého z nás, mohli bychom to dokázat. Zahnání neukojitelného kariéristy Klause z hradu a od hradu by mělo být aktem sebeúcty občana -voliče - ten muž tam nepatří.