Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bezcit

09. 03. 2008
4
5
1007
Autor
Mioneo
Sprchou slov a větrem dějin hnaná síla přítomnosti,
dešťem slz nepoznané lásky smytá bázeň.

Pramínky soucitu pozvolna jako žilky pod kůží se spojují v řeku Poznání.
A pochyby, oblázky ohlazené vodou snesitelnosti, na dně vyschlého koryta této řeky pukají pod paprskem spalujícího žáru chtění.

Nedokážu ale, nedokážu dát jen jedinou slzu, jež by korytu vrátila naplnění

5 názorů

Mioneo
03. 04. 2008
Dát tip
don´t_wory... teda tak tomu se říká včerpávající kritika ;o) a když jsi u toho drncání vlaku, není nic bezcitnějšího jak dvě koleje vedle sebe, co mají tolik společného a nikdy se nespojí. Navíc se po nich pořád někdo vozí!!! ;o) Eliáno... nevyhrožuj ;o) ale jednou, jednou to příjde! =o) ostatním díky za zastavení... pao všem

Alela
30. 03. 2008
Dát tip
mě to bere dech a něco jako mráz mi běhá po zádech... Jednou bych opravdu CHTĚLA tě potkat...

Kolikrát jsem tu narazila na něco, co mně dokázalo zničit jinak skvělý zážitek schématizováním; myslím si, že o tom ani nevíš, ale začátky veršů: sprchou slov, deštěm slz, pramínky soucitu...dále lásky, bázeň. Nemyslím si, že je báseň natolik nosná, aby udržela v pěti veršech takovou frekvenci. Nejde o slova, spíš o...teď nevím, jak se to jmenuje akademicky, nazveme to předvídatelnost textu. Píseň to asi nutně vyžaduje. Jenže tady mi to silně evokuje drnčení vlaku..drndrndrn. Pak jde text stranou. Podruhé už je to snazší, zaměřit se na to, co potřebuji. Vypadá to, že tvůj text je pro mě čitelný:)*

Milly
17. 03. 2008
Dát tip
......... -t-

rozumím... *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru