Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe možná pravá láska přes internet?
24. 06. 2001
10
0
7543
Autor
Bzzzz
Dobrý den. Chtěla bych Vás poprosit i názor na lásku přes internet. Zda je možná láska přes internet, ale myslím tím pravou lásku. Velikou lásku. Děkuji. Zuzka
kto to má všetko čítať?
ja som sa so svojou drahou prvotne spoznal cez internet, ale zaiskrilo až po osobnom stretnutí...
Možná je...i když. Potkala jsem ho na netu, dlouho jsme si jenom psali, ale pak za sebou občas i zajeli, chodíme spolu přes půl roku, já mám na ruce zásnubní prstýnek a těším se na naše děti. Ale řeknu vám...je to dost těžké. Opravdu dost.
hrdzava_dzejn
10. 04. 2004hrdzava_dzejn
10. 04. 2004
Podle mne můžeme někoho milovat virtuálně. Ale k lásce pravé patří fyzično a to mi nikdo nevymluví. Tedy láska přes internet je v mých očích láskou chladnou :(
Láska přes Internet je možná i kdyby WOKNA padaly! :-)
Jenom aby špatné připojení na net
předčasně neukončilo vztah :-)
ahoj.mám pre teba toto: minulý rok som sa cez net zoznámila s jedným chalanom a dali sme sa dokopy. akosi to ale neklapalo a tak sme sa po 5 mes.rozisli. teraz ale už 5 mes. chodím s jeho bývalým skoro najlepším kamarátom a je to niečo celkom iné...-lepšie- tak že možno na to i-nete niečo bude(nebude)...
Nejde o internet, jde o tebe. Jsi li schopna lásku dávat, je jedno jestli tak činíš přes internet, nebo přes cokoliv jiného. Ostatně důležité asi je co si pod pojmem láska představuješ. Představy jsou dosti odlišné...
Ty bláho, tak to Vám držim teda palce, panš mě nevydržela známost ani na 200 m... Ale nebylo to přes net, asi na tom něco bude., i když na tydle věci moc nevěřim. Halt vyjímka potvrzuje pravidlo...
A má oči jako Mel Gibson? :)))
Láska cez internet može byť omnoho zaujímavejšia ako láska v reále... pretože može byť viac láskou duševnou... reál vyžaduje príťažlivosť fyzickú... a u tej može duša trpieť... naopak... láska cez internet može byť úžasným spojením dvoch duší...
nevýhodou sa može stať sklamanie z reálneho stretnutia...
Margarettka
29. 05. 2003Margarettka
29. 05. 2003Listopadouch
17. 05. 2003
Jo. Je to možné. Má věčná láska přes internet asi už bude Písmák...
((c:
dennisneni
12. 05. 2003
Laska je krasna ale přes internet se neda tak nadherně prožít.Laska přes internet je podle mě možna flirt ale není to ta pravá láska!!!!!
internet je jenom prostředníkem osudu,který si stejně každého najde,takže je to jedno:)
Spřízněnost duší. To je na lásce to důležité. :o)
Lásce přes internet držím palečky.
Zamilování určitě, ale láska nevím. Možná. Sama si to moc nedovedu představit. Pro mě je totiž tělo od člověka neoddělitelné, což se na netu jaksi děje. Prostě fyzický kontakt k lásce patří. Alespoň pro mě.
Láska je láska a je úplně jedno, jak vznikne. Hlavně že ji cítíš, že máš schopnost ji prožívat. Každej si to musí vyzkoušet na svou vlastní dušičku i kůži sám .. Tak jen do toho .. :-)
JohnieBass
19. 04. 2002
Jelikož vím, o čem mluvím, tudíž říkám: ANO, ANO, ANO! Sám jsem šel příkladem a vyzkoušel si to na vlastní kůži.... A.... dobrý :o))))
bebitka blond
16. 04. 2002
Velká láska přes internet? Proč ne? Pokud zamilovanost nicků přežije osobní setkání......
Jsem presvedčený, že něco takového je možné. Internet má v tomto ohledu jistou výhodu: jedná se tu totiž v první radě o komunikaci, až poté jde o vzhled a to ostatní. A dobrá schopnost komunikace je podle mého názoru skutečným základem kvalitního vztahu: domluvou se dá mnohé vyrešit. (No, tělesnou pritažlivostí sice taky, ale jistě sami cítíte, že to nebude to pravé...)
je možné se po netu zamilovat, někdy se objeví třeba i láska.. ale co se týče mně, děkuji pěkně, nikdy více :-)
to záleží...lidi se potkávájí na různé způsoby...když je možná pravá láska, že do někoho narazíš v obchodě, tak proč ne přes internet...jestli jsem to dobře pochopila ;o)
...věřím na osud...ne na to, co si lidi povídají o internetu...:o)
Myslím, že jo, ale ta pravá láska může vzniknout až po osobním setkání....
Vždycky si lidé promítají své představy do toho druhého, nejen když se nevidí.
Láska jen přes internet, bez vidění se, je možná, ale je falešná. Oba si partnera idealizujou... Jinak, pokud se odváží se vidět, je seznámení po netu jako každé jiné seznámení...
Domnívám se, že není nic co by přes internet nebylo možné. Pokud se objeví ten, kdo si to přeje :-))
Jo jo, Popelka taky přebírala, pak se na to vykvajzla, nechala to holubom a šla radši na bál.
...a právě proto jsem ji nakonec ztratil i jako kamarádku :-(((((((((((((((((((((((
Ne, zasloužil jsem to, kruté to není, protože ona a krutost je něco, co se jedno s druhým absolutně neslučuje. Ten bloud jsem zkrátka já a nezbývá mi, než se s tím smířit.
Nemyslel jsem "kruté od ní", ale kruté obecně...
Jednosměrná láska...
Zákaz zastavení...
Však já jsem taky nemyslel "kruté od ní" - to už vůbec ne... ale mně se příčí už vůbec používat slovo "kruté" v souvislosti s něčím, co se týká jí... dokonce i když bych to bral jako "krutý osud"... je to smutné a hrozně mě to vzalo, ale to slovo mi tam prostě nesedí...
Doubi: přebírám si to.
A musím dodat aktuální informaci: s tím milým a kouzelným stvořením, o kterém jsem se zmiňoval, jsem se před několika dny setkal. Zklamání, kterým je tu strašeno, se kupodivu nedostavilo. Naopak. Zjistil jsem, že ta osůbka je tak roztomilá, jak se mi jevila z Netu... ba ještě roztomilejší (a navíc krásná). Tak si to taky přeberte.
Láska přes internet existuje, jsem toho taktéž důkazem. Bývala jsem ušlápnutá chudinka, co se nechala 11 let mlátit primitivem. A proč jsem si toho primitiva vzala?? Protože jsem se s ním NESEZNÁMILA přes internet a tudíž jsem přehlédla, že je to primitiv. Prostě se mi líbil, jak píše někdo shora - byl chlap z masa a kostí, haha, jo, měl líbivou tvářičku a duši satana, jenže to zamilovaná ženská nepozná. Přes internet jsem svého nynějšího partnera poznala nejprve duševně. Dal mi sílu se rozvést. Žijeme spolu už čtyři roky. Je to nejlepší chlap v mém životě. Tak si to přeberte:-)))
Bzzzz :
Jo, láska přes internet existuje. Mně se stala a trvá už 9 měsíců.Je to láska jako každá jiná. Ze zamilovanosti přešla v lásku se vším všudy co k lásce patří, tedy s hádkama, usmiřováním a tak podobně:-)))
Realita ji nezničila:-))))
Baci: Také bych vynechala násilí :)))
A květinou už vůbec ne, vždyť byste byli biti dva!!!
A teď vážně: Tomuto Tvému předposlednímu příspěvku se prostě...
...nic vytknout nedá.
Jsi sluníčko.
Baci: Také bych vynechala násilí :)))
A květinou už vůbec ne, vždyť byste byli biti dva!!!
A teď vážně: Tomuto Tvému předposlednímu příspěvku se prostě...
...nic vytknout nedá.
Jsi sluníčko.
Dianko, díky, ale takové ohledy si nezasloužím. Jen mlaťte a bušte! :-)))
A je možná levá láska?
Blbiny, blbiny...
Dědku, ty seš požehnaná vyjímka... :))
Jenže... když já jsem ten romantický snílek, který stále věří, že realita nezklame snění, a že například taková nějaká sympatická bytůstka z Netu s evidentním smyslem pro humor a nadhled (mám samozřejmě na mysli takovou, kterou už člověk zná aspoň pár měsíců a cosi málo o ní ví) se prostě nemůže změnit v ohavnou ochechuli jen proto, že ji člověk uvidí v reále :-))) Její reálná podoba člověka může samozřejmě trochu zaskočit, ale nemůže smazat nebo nějak výrazně zrelativizovat hezké mailíky a SMSky, které si člověk s takovou bytostí do té doby napsal. Možná, že přes internet není možná láska, ale cosi jako vroucí, lásce podobné přátelství, které pro daného člověka v danou chvíli znamená třeba i víc než láska se vším všudy... to podle mě možné je. Můžete mě mlátit, kopat, nenávidět, ale tohle podvědomé přesvědčení ze mě nevymlátíte.
Asi jako snění po LSD může být kouzelnější než realita? :-))) (Osobně s LSD zkušenosti nemám, to raději dodávám, aby si někdo nemyslel...)
Baci: Ano, je to srovnatelné - dobré přirovnání :))) (A nelži! :)))))
Dianka: ;) Jsem ráda, spřízněná dušinko!
Derflad: Kouzelnější... to ano, rozhodně může být kouzelnější a to právě proto, že jí nezpraží konflikt s tím "reálnem"... Je tak obrovsky závislá na naší fantazii, že bych skoro řekla, že "kouzelnější" je ve většině případů :)))))
(Teď to asi schytám...)
Yezi, neschytáš - aspoň ne ode mne, protože já si myslím úplně, némlich, just, absolument to stejný
A taky se projevuje ten efekt, ze kdyz komunikujete s nekym po netu, tak ho nevidite, takze se vam do nazoru na nej neplete to, jak vypada. I kdyz si rikate, ze vy prece vubec nerozlisujete lidi podle toho, jak vypadaji. Podle me rozlisujete, treba jen podvedome, ale rozlisujete. Takze diky netu komunikujete jen s dusevnem bez vlivu fyzicna a tim take vznika nazor na toho druheho, ktery casto v konfrontaci s fyzicnem neobstoji.
Ani s tímhle nemůžu nesouhlasit Piži, máš úplnou pravdu, protože asi těžko existuje "vidomý" člověk, kterého by vizuální zážitek z druhého vůbec neovlivnil ve vytváření úsudku o něm...
Ať chceme nebo ne. :)
No to je samozřejmě pravda... na druhé straně, pokud člověk o tom druhém nejdřív něco ví, tak i v tom vizuálnu víc toleruje - samozřejmě, všechno má svou míru. Ale možná, kdyby nejdřív uviděl, tak by zbytečně zavrhl... A ještě něco. Fyzično přece není tak úplně nezávislé. Člověk, který má určitou duši, kterou určitým způsobem projevuje, se většinou taky určitým způsobem češe, obléká, dbá na sebe méně či více (podvědomě), takže není tak úplně nelogická ta úvaha, že člověk určitých myšlenek může vypat "asi tak nějak" - samozřejmě, ve velmi širokém rozmezí... Ale tím nepopírám možnost konfliktu po reálném setkání... Nicméně mám osobní zkušenost, kdy mě reálné setkání překvapilo, přesto na mém citu k té osobě to nic nezměnilo (tehdy, později vše skončilo z důvodů úplně jiných).
Diano, to je krásný postřeh. Snad máš pravdu. Já se v to snažím věřit. Často se ukáže, že to bylo oprávněné - no a někdy si pěkně nabiju hubu.
Bacil, Diana, Albi: Ano, máte pravdu a díky za ni. "...když po něčem toužíš, tak nutný je věřit a strašlivě chtít..." (J. Samson Lenk)
:o) pro Vás.
Otevřeli jste tu téma přetvářky... to je zrovna motiv mých včerejších úvah před spaním :).
Jistě, neexistuje člověk, kterého by lidé, stávající nálada, atmosféra, prostě to něco okolo něj, nenutilo alespoň trochu se přetvařovat. Ta přetvářka nemusí být vždy záměrná a "propracovaná", někdy (a doufám, že u většiny lidí většinou) jde o mimovolní přizpůsobení se, o takovou spontánní snahu zapadnout. A právě proto, že malá přetvářka je součástí úplně každé komunikace, o to větší je podle mně na takovém Internetu. Chybí tu "kontrola", z písmenek nezjistíme, jestli se tomu u monitoru někde v dálce třeba chvěje hlas, směje se, tváří vážně nebo jich tam sedí pět. A to musí svádět (když to jde!) dělat ze sebe krásného, nejlepšího a takového, jakého bychom se sami toužili vidět...
Nechci tím říct, že tak jedná každý, ale přikláním se k názoru, že s tím musíme počítat daleko spíš než s onou upřímností, která je zde sice také snazší, ale každou chvíli s ní můžeme otáčet jak s paraplíčkem... Napsala jsem to aspoň trochu srozumitelně?
Yezinko, no jo, to je všechno také pravda, to jsem si neuvědomila. takže jsem v koncích a před monitorem se upřímně ošívám, zatímco se písemně přetvařuju a covám pryč z této diskuse.
Už radši taky couvám. Jen snad... člověk by měl spíš doufat v to lepší v člověku, ne? a na druhé straně s jistou mírou přetvářky možná počítat jako s normální věcí, co má v sobě každý...
Bacil: To je ono. A ještě dodám, že čím víc budeme věřit v to lepší v lidech, tím spíš a častěji se s tím setkáme.
Máte všichni samozřejmě pravdu, průšvih je jen v tom, že člověk občas se seznámí s nějakou hrozně milou bytůstkou přes Net, nikdy ji neviděl, rozum mu říká - ty blbče, je to jen přes internet... ale ten člověk si stejně nepomůže, a srdíčko mu buší... a ani tahle diskuse takové bušící srdíčko nepřesvědčí... Nejlepší ovšem je osobně se setkat - a rozetnout.
Mythus: může to tak samozřejmě v řadě případů být. Ale já bych spíše řekla - a soudím tak podle sebe -, že na Netu, osvobozen od své identity a společenského prostředí, které vždy vyžaduje jistou míru přetvářky pro přežití, člověk využije možnost projevovat se naprosto upřímně a spontánně. Navíc mám dojem, že to u lidí na písmáku pozoruji.
Bacil: Z toho posledního soudím, že Tvým "neštěstím" je Tvoje rozvinutá představivost. Myslím, že když na Tebe z písemnosti zavane zajímavá či dokonce krásná duše, přiřadíš jí v představivosti i krásné tělo a zejména krásnou povahu. Přitom ta všechna krása je v Tobě a zklamán musíš být vždycky, protože vlastně nejsi zvědav, jaká ta osoba ve skutečnosti je, ale jestli se kryje s tvou krásnou představou. Není to trochu tak?
Souhlasím s Mythusem. Na netu je opravdu každý trochu jiný.... Nejenom ve vztahu mezi 2 pohlavími...
Ono je vůbec otázka, zda se někdo dokáže zamilovat, aniž by toho druhého viděl, může to pak být při setkání velké zklamání. Já, abych se zamilovala, musím toho člověka taky vidět, jeho gesta apod. Ono je vůbec ošemetné používat termínu pravé lásky. Co je to pravá láska? Láska by měla být naplněná, pokud se člověk nechce trápit a přes internet se naplní asi těžko.
Konstantinidisová
23. 07. 2001
Lilbeth!*
S tímhle bych beze zbytku souhlasila - "naplněná", to je to slovo, které snad může vystihnout podstatu "pravé lásky" nejvíc, jak si dokážu představit já...
...a to po internetu, přes zeď, po telefonu ani po poštovním holubovi prostě nejde...
Myslím, že láska cez internet je možná, ale uvedom si, že za slová sa môže skrývať ktokoľvek. Ty vlastne nevieš či hovorí pravdu, či všetky tie nežné slovká sú úprimné alebo len také hatla-matla...Neviem, existuje malá možnosť, že sa ľudia zhodnú neskôr aj v reále, ale podľa mňa sa na nete prispôsobuje jeden druhému, aby si sa ty jemu a on tebe (alebo aj iné kombinácie) zapáčili čím viac. Treba si dávať pozor na rôzne "pochybné individuá" skrývajúce sa za tonami káblov len preto, aby zlákali svoju novú obeť. Mýslím, že na nete sme každí trošku iní...
Piži, vždycky mám radost, když se lidé nakonec vzájemně pochopí. Myslím, že aspoň nám dvěma, aspoň v tomto bodě se to povedlo. Už mám v sobě klid. Díky za námahu, vím, že to se mnou není jednoduché.
Budu diskutovat dál, i když se mi teď až tak moc nechce.
Ono ve všem, co se tu řeklo, je kousek pravdy... Ale napadla mě ještě jedna věc: člověk by měl tendenci si myslet, že problém "je možná láska, když nevím, jak ten druhý vypadá" vznikl až s Internetem... ve skutečnosti Internet ho pouze učinil masovým... Totiž - zajímavým příspěvkem do diskuse byl Císařův pekař a pekařův císař, který byl před pár dny v televizi - a kde se do sebe Matěj a Kateřina zamilovali, ačkoli se neviděli... ovšem ten film je vlastně pohádka, takže to zas nic neřeší... :-))
Zuzance na ostrůvek @--'--,-->
Litochowitz
10. 07. 2001
Bacil: Víš, co mi to také připomíná? Jsou historicky známé případy korespondenčních lásek, kdy si třeba psala spisovatelka s básníkem a nikdy se neviděli a byla to láska jak trám. Možná o tom ví někdo víc a detailněji?
Je možná. Já to vím a Ty to víš taky............
A na ostrůvek Ti posílám:
"A kdyby pravda bylo vše / a láska jenom snění, / já bych se k spánku položil / a nechtěl probuzení!"
Diano, budu trošku oponovat: potkal jsem shodou okolností v poslední době několik čerstvě dospělých dětí, a ty volaly: Kéž by se naši bývali včas rozvedli! Oni to - prý kvůli nám - neudělali, manželství stejně za nic nestálo, my jsme to stejně poznali, a takhle to mohl být aspoň menší stres...
Diana: Někdy je lepší vlastní máma a cizí strejda, než oba vlastní rodiče. Někdy je dokonce lepší i samotná máma, či táta. Dle tvého tvrzení už děti, kterým zemře rodič nemají šanci.
Utloukli jste mne a stejně si myslím svý. Že totiž tahle argumentace mnohým, kterým se nechce namáhat, kteří se potřebují na něco vymluvit, slouží za alibi.
Diana: Ano v tom mas pravdu a souhlasim. Casto tomu tak byva. Lide veri, ze laska je neco nezavisle na nasi snaze, ze je to neco co tu bud je, nebo neni a kdyz neni, tak to proste zmizelo jen tak, bez naseho pricineni a uz to nejde zmenit. To neni pravda.
Zuzanko, jestli nás vidíš odtamtud , Tvá láska byla určitě ta pravá a Tvoje auditorium žije, i když Ty už nejsi s námi.....
@-->-->--
Piži,ještě něco mám na srdci:připusť hypoteticky, že bys ty byl tím průměrným dítětem průměrného vztahu rodičů. Vsaď se, že bys chtěl být také šťastný, když už jsi jednou na světě - a to bez obou vlastních rodičů, byť průměrných, jde těžko.Obávám se, že většina nás, je tím průměrným dítětem. Toho skvělého je na světě moc málo - a to jsem optimistka!
Všem, kteří jsme tu debatovali...
Přečtěte si, prosím, předchozí a následující Bzzzzzz...
Vzdát se a zbořit není to nejjednodušší, věř mi, Diano. Vůbec to není nejjednodušší, ani nejlehčí... samozřejmě jiné varianty, které se nabízejí, taky ne. Asi to tady nevyřešíme :-))
Jenomže vždy to není černobílé. Není to jen budovat kontra bořit. Může to být budovat holýma rukama, kontra budovat se správným nářadím. Někdy je lepší neopravovat dům starý, ale radši postavit dům nový. Buďto vytvořím průměrný vztah s hroznou ženou. Vychovám průměrné děti a prožiju průměrný život. Nebo to bude skvělý vztah, skvělá žena, skvělé děti a skvělý život.
To je pravda, Piži. Je to otázka výběru. Asi by se měl člověk soustředit víc na duševní kvality než na vzhled a hlavně "na nic" nespěchat. Ale to ví přece každý! Zřejmě se to lehko řekne, ale...
Piži: Samozřejmě nemám a samozřejmě je to složitější. Ale vždycky je lepší budovat než bořit a bojovat než se vzdávat. Vzdát se a zbořit, to je nejjednodušší.
Bacil: Nezbyva mi nez ti poprat, aby jsi tu krizi vyresil.
Diana: Mas pocit, ze mas dost informaci? Co kdyz je ta zena nesnesitelna, co kdyz je to slozitejsi?
Miroslawek
03. 07. 2001Litochowitz
03. 07. 2001
Bacil se nachází přesně v okamžiku, kdy by si měl uvědomit, že se rozhodl (slíbil) milovat a měl by zatnout zuby, nehledět na své aktuální city a pocity a jednat podle rozhodnutí (slibu). Dost pomáhá z celého srdce věřit, že krize pomine a zase bude líp....
Jinak to znamená doživotní kolotoč: další zamilování, další zklamání, další zamilování atd. Co ty víš, co můžeš získat? Nic není zadarmo.
Piži: já mám momentálně spíš pocit, že zamilovanost člověka zavleče do něčeho, do čeho by "dobrovolně" nešel a o čem pak začne vážně pochybovat. Prvotní obtíže se překonají - ale právě potom člověk někdy objeví jakési vakuum, zjistí, že už nic není, co by ho naplňovalo, zůstane prázdno... a pak člověk (marně) hledá to chybějící pomocí Internetu, což ale stěží může mít nějaký efekt... Popisuju model důvěrně mi známý a nechci tvrtit, že to tak musí být vždycky. Ale fakt je, že z věcí jako Láska a Zamilovanost jsem v poslední době spíš depresivní... což je po sedmi letech manželství mimochodem dost špatná bilance. Mimochodem, do čtvrtka mám své manželce říct, jestli chci dál uvažovat o společném životě... a sám nevím, jestli říci ANO nebo NE. Nevím... myslím, že stejně mizerně může dopadnout vztah vzniklý na inzerát, přes internet, seznámením při společných aktivitách... důležité spíš je, jak to pokračuje dál. Já jsem momentálně dalek toho, abych o lásce mezi mužem a ženou uvažoval jako o úžasné věci... i když pořád věřím v Lásku jako životní princip (a pochopitelně i láska mezi mužem a ženou k tomu principu patří...)
Miroslawek
02. 07. 2001Litochowitz
02. 07. 2001
papouch: ne. stejně jako jíst třešně se tohle přes internet dělat nedá.
miroslawek: gratuluju.
litochowitz: pravda.
Janinka: rozhodně to je zajímavý tém k diskuzi.
Diana: Ano, souhlasím. Láska je dřina. A právě proto má takovou cenu, protože stojí spoustu usilí a času. Z čehož zase plyne, že musí těm, kteří ji budují a udržují poskytovat opravdu hodně, aby byli ochotni investovat tolik svého času. Je to vlastně začarovaný kruh. Nejprve se zamiluješ to ti zajistí, že nehledíš na poměr náklady/zisk. Zamilovanost přejde řekněme během pár měsíců. Pak se rozhlídneš a zjistíš, že jsi s tím člověkem vybudovala něco, co vás oba těší a co vám pomáhá. Tak to začneš udržovat a vylepšovat a čím je to lepší, tím víc ti na tom záleží. Celé to může fungovat jen díky tomu prvotnímu zamilování, protože bez endorfinů by tě ty počáteční obtíže hned odradily a nic by se vlastně nevybudovalo. Vždyť během prvních měsíců se musí ohladit tolik hran, tolik rozdílů vyřešit, atd... Prostě úžasná věc.
nejlépe to skoro i za mne vystihla wendigo
pokud mohu něco dodat, je to jen další ze způsobů,jak se dá k té záhadné dámě (láska je rodu ženského, že? )přiblížit
Pustili jste se do nesmírně těžkého a ošemetného tématu. Hrozně ráda bych se zapojila, ale neodvažuju se (já se nefalšovaně BOJÍM!) a tak budu mlčky sledovat a držet vám palce, abyste se dobrali... :)
(avízujte :)))
Yeziinko neboj se říct svůj názor, je tady demokracie (a teď se mnou všichni budou polemizovat), takže si můžeš řikat co cítíš...
Hvezda1620
30. 06. 2001Chodil jsem s dívkou se kterou jsem se přes net seznámil. Už spolu nejsme, ale mám ji pořád stejně rád a zůstali jsme dobří přátelé, kteří se na sebe mohou plně spolehnout. Díky internetu (ať už přímo nebo nepřímo) nyní bydlím v Praze, mám známé po celé republice (+pár mimo) a přítelkyně, se kterou žiji a kterou miluji, se ke mně dostala klikatými cestičkami internetových serverů.
Na druhou stranu, pokud dívce nemůžu dát růži, posedět na lavičce a civět na (východ) západ slunce, tak to není ono....
Hvezda1620
30. 06. 2001
Tahle diskuse se opravdu vytříbila. Ale ještě hodím rukavici: Láska je věc vůle. City nemám pod kontrolou, svoje činy ano.Takže, i když mám momentálně ukrutný, oprávněný vztek na osobu, kterou jsem se rozhodla (slíbila) milovat, stejně budu jednat pro její dobro a nikdy jinak. Co vy na to?
Suppe: No, když ono to není tak, že bych měla strach z toho, že mi třeba vynadáte... Bojím se pouštět do definování Lásky proto, že... že vůbec nevím jak na to. Je to pro mně podobně neuchopitelné, jako například zakřivení prostoru kdesi ve vesmíru... :)
Ale děkuju za povzbuzení, hned jak budu mít pocit, že mě přepadla nějaká nosná myšlenka, o kterou by stálo za to se podělit, nezaváhám.
Suppe: No, když ono to není tak, že bych měla strach z toho, že mi třeba vynadáte... Bojím se pouštět do definování Lásky proto, že... že vůbec nevím jak na to. Je to pro mně podobně neuchopitelné, jako například zakřivení prostoru kdesi ve vesmíru... :)
Ale děkuju za povzbuzení, hned jak budu mít pocit, že mě přepadla nějaká nosná myšlenka, o kterou by stálo za to se podělit, nezaváhám.
Kastel: já myslím, že tohle je zužující definice - určitě ne jen k rozmnožování nás. Co pak láska lidí za zenitem sexuální aktivity (či aspoň za zenitem rozmnožovací schopnosti)? Co láska dvou bratří, matky a dítěte, láska Boha k člověku? Monty Python to vystihla lépe, problém je v tom "záležet na někom" - někdy mám pocit, že mi na někom hrozně záleží, ale nejsem ochoten pro něj fakticky nic udělat... a naopak... A pak je tu ještě láska k věcem a abstraktním hodnotám (vlast, příroda, láska k horám, moři...)
Monty mi také promluvila z duše. Já bych to jen malinko doplnila: že nám na něm záleží tak, že neustále sledujeme jeho skutečné dobro bez ohledu na vlastní pocity.
no odpoveď není jednoduchá.........ona "pravá láska" je už sám o sobě pojem k divoké debatě......ale mám takovou básničku na Písmákovi na dané téma..no a víc asi netřeba dodávat :-)))))
Monty_Python
29. 06. 2001
Ahoj bacílku, chtěl jsem odpovědět na Tvou reakci, ale myslím, že bych pal v podstatě do samé co Monty.
Tož zatím.
Monty_Python
28. 06. 2001
...když už dostávám ta avíza - co člověk to názor:
láska genetický zakodovaný pocit sloužící k rozmnožování nás - potažmo těch malejch potvůrek, které se v nás složily aby mohly sami co nejlépe fungovat (začalo to už někde u silic) - nic to však nemění na tom, že je to fajn (kdyby nebylo tak bychom nedělali to co se od nás žádá).
SimontheScimitar
28. 06. 2001
Je to ta pravá láska a ten kdo ji nezažívá, to nikdy nepochopí...Ty to víš Fanoušku.. Zuzka
Fňuk fňuk...no já bych se asi nedokázala zamilovat přes internet.Protože pro mě je důležitý toho člověka poznat. Vidět ho, znát ho, jít spolu zapařit, pokecat life, čumět na sebe a nebo se blbě smát...to jako na netu dost dobře nejde. Nevím, ňák si to nedovedu představit.
Konstantinidisová
28. 06. 2001
je možné zachytenie pravej lásky?
je možné ju dokázať ináč ako pri pitve vzťahu/života?
ale:
je možný pravý pôžitok zo života bez nej?
je možné spoznať ju kým sa stane?
JO....!!!!..proč ne....
láska????...každej to ví, tak proč to definovat!!!!!!!
Každej to ví... V jedné knize jsem viděl napsáno VÁŠNIVÉ LÍBÁNKY. Co to je? Každej to ví, tak proč to definovat... A pak tam byla JEHO představa (hory, křišťálové studánky, stoupání na hory...) a JEJÍ představa (ležení na pláži, občasné ponoření se do moře, zajít do baru...) - mohlo to samozřejmě být i naopak, ale bylo to tak, jak jsem uvedl... Někdo říká LÁSKA kdejakému vztahu, někdo jen hlubšímu, a někdo si myslí, že slutečná LÁSKA může být jen jedna za život... Je to celé zašmodrchané, každopádně internet je komunickační prostředek a jako takový podporuje vztahy, na druhé straně ovšem podporuje i vztahy plné zbytečných a později nenaplnitelných nadějí... navíc hodně záleží na tom, jestli ti zaláskovaní dají hlavně na vizuální podobu (pak jim I. moc nepomůže) nebo spíš na verbální a myšlenkový potenciál... mnozí si myslí, že patří do té druhé kategorie, a dodatečně si uvědomí, že přece jen ta vizuální podoba má svou hodnotu... (mám s tím osobně problém, nenechat se unést...).
...a proto, že si každej představuje lásku nějak jinak...
..proč to definovat?????...
.myslím samozřejmě teď a tady...a jinak neni špatný, když někdo popisuje svoji představu lásky....
...a každý jí má odlišnou...to je podle mě dané prioritami, hodnotami, výchovou...atd.
...a kdyby byla jen jedna za život, bylo by to hooodně špatný...
....
Já neříkám, že se má láska definovat, já tím spíš chci říci, že tohle fórum se těžko dobere nějakého finálního resumé, když nejsou determinovaná vstupní data :-)))
Ano, mas pravdu. Jsou to jen me pocity. To jsem zapomel zduraznit. Ke zbytku tveho prispevku musim jen uvest, ze ma temer nulovou informacni hodnotu.
Nemas pravdu, ze jen ty sam vis co se v tobe odehrava, atd. Clovek je totiz velmi dobry v podvadeni sama sebe. Casto to vi lip okoli, nez ty sam. A moc si nehyckej svou odlisnost. Lide se od sebe az tak moc nelisi. Kdyby kazdy fungoval jinak, nemohla by existovat psychologie. I city maji sva pravidla. A i kdyz se budes branit, nic nezmenis na tom, ze sva pravidla ma i laska a spolecne souziti. Klidne si zavirej oci a rikej si, ze ty to budes delat jinak. Takovych uz bylo.
Nemohu nez nepouzit svuj oblibeny citat.
Pamatuj, ze jsi uplne jiny, stejne jako vsichni ostatni.
Žijóóva...
Tak já Vás taky obšťastním svým názorem:-)
Je mi úplně jedno kde láska vznikne, pro mě je
důležité, že existuje a že nám pomáhá.
A neřekl bych, že jsme rozdílní, čím déle žiju tím
větší je moje přesvědčení, že všichni lidé jsou stejní...
Stejné obavy, stejné radosti a emoce, jen v různých tělech,
na jiných místech a v odlišných podmínkách.
A nakonec, kdo chce lásku přijímat, musí ji i dávat...
Takhle nějak to vidím:
1 Nikoho nesuď
2 Vždy s dobrou náladou
3 stůj nohama na zemi
4 neškemrej o pomoc
5 Nikoho neodmítej a všímej si světla
A výsledek? The Sun inside !
no dokud se nesetkáte...zuzko....tak to pravá láska nikdy nebude
hodně štěstí :)
laska...
na vlastni kuzi Vim, ze z toho muze vzejit nadherne pratelstvi !!!
Ktere s vypnutim monitoru nekonci !!
Uf... bylo mi avíznuto, tak tedy názor:
Nevěřím.
Není tomu tak dávno, vlastně je to tak dva roky nazpět, co jsem se poznávala s Internetem a podobná seznámení, psaní mailů a diskusní fóra mě strašně moc braly. Vždy, když jsem narazila na člověka, který dokázal trochu formulovat, měl zajímavé postřehy, nenapsal v každé větě hrubku a trochu mi lichotil, v duchu jsem si ho vymalovala jako ideální bytost, se kterou nemůžu šlápnout vedle...
S některými z poznaných po síti jsem se nakonec sešla a...- ani jeden z nich mi nebyl sympatický, vlastně mně každý zklamal!
Teď nemluvím o vzhledu, nejsem tak pošetilá, že bych čekala nebo chtěla, aby se mnou nad kávou seděl kdovíjaký krasavec. Ti muži měli ale vždycky absolutně odlišný projev, než jak se mi jevili v dopisech a zprávách. Vždycky jsem odcházela s hořkým pocitem, že mě někdo podvedl, že se mnou hráli falešně...
(Já v jádru nepatřím právě mezi optimisty a tak si nemyslím, že bych na sraz s "virtuálníkem" mířila v nadšeném očekávání, že to bude "senza". Právě naopak. Tím víc mě ale rozhodilo zjištění, že je to ještě horší než to špatné, co jsem čekala!)
Byla to samozřejmě moje chyba - nejen že to připouštím, já jsem o tom přesvědčená. Také jsem z toho, co píšou Písmalinky nade mnou pochopila, že jsem měla asi pořádnou smůlu, ale stále to nemění nic na mém současném přesvědčení, že poznat skutečnou "podstatu" toho druhého pouze pomocí naklofaných písmenek na editoru telefénu nebo monitoru počítače prostě nelze.
Všem, kterým se tak podařilo patří můj upřímný obdiv a ooobrovské přání, aby jim láska vydržela opravdu navěky :).
Yez.
Yeziiinko, přijmi mé upřímné přání, aby se Tvoje smůla jednou prolomila ;-))
Nu... Ďalšie zaujímavé auditórium :)
sú tu cenné a hlboké príspevky, čo je jedna z najzaujímavejších daností písmáka. Ako otužilý "závislák" ma táto téma chytila. Videl som veľa vzťahov, ktoré cez internet začínali, väčšinu z nich som videl aj končiť. Ale poznám pár ľudí, ktorých dal práve internet dokopy. A vyzerá to celkom sľubne. Takže pokladám lásku cez internet za možnú (aj keď je pravda, že s tým prívlastkom "pravá" je to trošku komplikovanejšie).
Padol tu názor o tom, ako sa dá na internete klamať, priklášovať atď. Áno, ale to sa dá vo veľkej miere aj v skutočnosti a úprimnosť je podľa mňa jednou z najdôležitejších vecí, ktoré musí vzťah spĺňať. Treba si dávať pozor...
teraz trošku pesimistickejšie: ako už yeziiinka povedala, človek si začne budovať predstavu o človeku a keď má o ňom len tie riadky a písmenká, môže sa táto predstava líšiť od skutočnosti. Človek si vzbuduje vlastne vzťah k tejto predstave. (podobne to prebieha aj mimo internetu, ale menej drasticky) Výzvou nášho spolužitia je to, na koľko sa tá predstava zhoduje so skutočnosťou - teda nakoľko sme dobre vypozorovali z človeka jeho vlastnosti, aké sme pri tom mali šťastie na jeho nálady a prejavy. Občas sa mi zdá, že je to celé ťažšie ako vzhrať v športke... ale kto povedal, že život bude ľahký... Na záver by som rád poprial všetkým osamoteným a nešťastným dušiam aby našli tú druhú dušu, ktorá dá zmysel ich životu. Či už na webe, na ulici, na Písmaku... alebo na tom eskalátore.
teraz trošku pesimistickejšie: ako už yeziiinka povedala, človek si začne budovať predstavu o človeku a keď má o ňom len tie riadky a písmenká, môže sa táto predstava líšiť od skutočnosti. Človek si vzbuduje vlastne vzťah k tejto predstave. (podobne to prebieha aj mimo internetu, ale menej drasticky) Výzvou nášho spolužitia je to, na koľko sa tá predstava zhoduje so skutočnosťou - teda nakoľko sme dobre vypozorovali z človeka jeho vlastnosti, aké sme pri tom mali šťastie na jeho nálady a prejavy. Občas sa mi zdá, že je to celé ťažšie ako vzhrať v športke... ale kto povedal, že život bude ľahký... Na záver by som rád poprial všetkým osamoteným a nešťastným dušiam aby našli tú druhú dušu, ktorá dá zmysel ich životu. Či už na webe, na ulici, na Písmaku... alebo na tom eskalátore.
To já teda můžu říct asi tolik, že si myslím, že to tak jde. Taky jsem se párkrát sešel s lidma, se kterejma jsem si psal na chatu, ale měl jsem štěstí, že v reále byli psychycky přesně takový, jakej jsem si z těch hovorů udělal obrázek. Nikdy teda z toho nakonec nic nebylo po tý stránce "lásky", ale s jednou z těch slečen ( vlastně dneska už paní ) si dodneska mejlujem. Ehm, kdyby to někoho zajímalo, tak můj výtvor Internetstory je právě o tom, psal jsem to někdy z kraje roku 99 :-))) . No a jinou slečnu jsem taky takhle viděl, teda akorát jednou v životě a když jsem tenkrát jel z Prahy vlakem, napsal jsem Nádražní konce :-))). Takže ta odpověď na původní otázku je ANO, je to možný, i když ne asi tak běžný, ale aspoň je pak o kom a čem psát :-)).
Laska muze pres internet vzniknout, ale nemuze na nem dale trvat. Nemuzes jen pres internet. A k definici opravdove lasky: Z toho co zakladatelka napsala mi pripada, ze proste staci najit toho praveho a je vymalovano. Ruzove oblacky az do smrti. Sorry, ale tak tomu neni. Manzelske poradny jsou plne paru, ktere si to myslely. To, co jsi popsala je zamilovanost, ale ne laska. Laska to je klid, neni to o tom, ze na nej myslis porad a kdyz s nim nejsi, tak se trapis. Laska je vysledek spolecneho usili obou partneru. Je to neco co se musi budovat a udrzovat a prave proto ma svou hodnotu. V tvem podani je to spise jako vyhra ve sportce. Proste zalezi na nahode jestli najdu toho praveho. Jenomze temer kazdy muze byt ten pravy.
hele .. co je to Internet vím, ale co je to ta láska? Neznám...
Asi jsem chyběl ve škole, když se to probíralo...
každá Láska je největší a poslední
Láska je život
a život je něci jiného než virutální život
vážně
m.
Co je to láska? Neznám.... :-(
Monty.: mýlíš se, Internet tu byl už za bolševika, jenže nebyl na takové úrovni
a tak rozšířený, jako dnes. A předchůdce internetu byly tzv.BBSky a FIDO...
. . . sem ňákej móc chytrej, že... (
Láska přes Internet rozhodně může vzniknout. Já sám jsem se přes internet (v 59 letech!) seznámil (ne přes seznamku, jako vedlejší efekt) a při výměně E-mailů bezhlavě zamiloval dávno před tím, než jsem Ji poprvé uviděl. Být to v opačném pořadí, možná by to láskou neskončilo.
Láska přes internet ano, ale potřebovala by potvrzení osobním setkáním... jinak to pořád je a není láska... vůbec city přes internet jsou hrozně ošemetná věc, sám to vidím... třeba zrovna poslední dny... ;-))
já nevím, co tím přesně myslíte, ale ňák si to nedovedu představit. Nejlepší je chlap z masa a kostí, nebo ne?
A z toho všeho je vidět, jak si každý z nás pod slovy pravá láska, představuje něco úplně jiného. Ta otázka měla znít: lidi, jak byste definovali pravou lásku?
Litochowitz
24. 06. 2001
Já si myslím, že pravá láska se dá asi poznat podle toho, že s tím človíčkem jsi v plném souladu. že si skvěle rozumíte, že se milujete. Psychicky myslím. že jste přesvědčení, že byste si toho dotyčného okamžitě v reálu vzal za za ženu či muže. že si o něm myslíte, že není možné, aby byl dokonalejší človíček na celém světě, než je on.. že MILUJETE.. to je můj názor. Zuzka
Litochowitz
24. 06. 2001Litochowitz
24. 06. 2001
Já jsem přesvědčená, že láska o které mluvím, nemůže bolet, neboť je ta největší. Je to ta poslední láska. Nemůže skončit jinak, než pokračováním v dalším zbytku života. Jsem o tom přesvědčená.
:-))) Láska vzniká všude, nejenom na internetu, ale i v SMSkách. Nezáleží na tom, kde vznikne, důležité je zdali má naději v životě pokračovat a na to internet ani jiné médium komunikace neodpoví. Na trvání věčné a dokonalé lásky si každý odpovídá sám slovy toho milovaného... :-)))
Nechci Ti kazit radost. Ale maličko se bojím,že tahleta "virtuální láska" má kromě kladů i mnoho záporů. Pominu-li to, že vzásadě si člověk, schovaný za svou obrazovkou, může hrát nacokoliv a stále to tak trochu bude jen hra,... Řekla bych, že je tu ještě jedna důležitá věc! A to, že skutečný, reálný život je zcela o něčem jiném. A není tak úplně jisté, že Ti dva jenž tak něžně duševně splývají přes obrazovku, budou ve stejném láskyplnném souladu, až budou ráno doma řešit např. kdo půjde vynést odpadky.
Promiň, teď vypadám za ošklivého babouka :o((( Já ale nevylučuju to, že se takováhle láska může STÁT. Určitě může. Pak jsou si Ti dva asi souzeni, a je úplně jedno, jestli se potkali na netu, nebo na eskalátorech v metru!!!! VIZ: inventor.
Konstantinidisová
24. 06. 2001
Láska na celý život? Ó jé...:)) Copak taková vůbec existuje? To naočkoval romantismus a od té doby touhle iluzí trpí velká část civilizovaného světa:)) (Btw, nechci kazit iluze, ale každá láska bolí - když nebolí, není to láska...):)) Ale jinak jasně...:))))) (Mohu-li, dobrou radu do života - "navždycky" je strašně dlouho... pamatuj si to:)))
odpovidam na interni postu: on ma spoustu chyb ano.. i ja mam spoustu chyb a odhalujeme si je.. dekuji Vam za prispevky, ale stale si myslim, ze ta prava laska se da pres internet prozivat a i na internetu tedy najit. dekuji. Zuzka
Ramiz_Achundov
24. 06. 2001
Láska bez fyzického kontaktu ? Brrrr - roboti už jdou...
To je jak instatní polévka bez vody. Seznámit se lze - ale pokračovat to musí jinde...
Olda
Znám takovej případ... myslím, že spolu žijou asi 8 let a mají 3 děti (ty ovšem opravdu nevznikly posíláním spermií protokolem TCP/IP).
Jako začátek velké lásky je internet stejně vhodný jako ulice nebo jakékoli jiné místo. Když někoho potkám třeba v hospodě a pak _je_ to velká láska, taky předtím neřeším, kolikrát ročně se myje.
Rivka: ehm, nechápu, mám velkou lásku, ale o dost víc mě bolí, když hodím šipku přes řidítka. Asi nejsem ten správný typ (ne)romantika...
Monty_Python
24. 06. 2001
mno, záleží na tom, jak si definuješ pravou lásku. Pokud je to vzájemný cit dvou lidí (přes internet), tak Ti asi neporadím, tuhle zkušenost zatím ještě nemám. Ale jednu pravou lásku zažívám já už vlastně skoro rok (chybí cca. týden). Coby student školou povinný jsem se kdysi před dvouma rokama zamiloval do jedné spolužačky. Odmítla mě, ale to nic nemění na tom, že si spolu celou dobu mailujem. Vidím jí přibližně třikrát do roka, protože nebydlí v ČR. Řiká se, "sejde z očí, sejde z mysli" a i já jsem se zpočátku domníval, že na ní snad zapomenu. Zhruba tak někdy v únoru jsem začal flirtovat (a bylo to docela vzájemný, aspoň zezačátku) s jednou holkou, která je něco jako idol celý školy. Už už jsem se blížil stavu zamilovanosti, ale kdykoli jsem dostal mail od své "zahraniční lásky", uvědomil jsem si, že prostě miluju jenom jí a nikoho jinýho. Já vim, že to asi zní jak Hollywoodská limonáda, ale tenhle příběh je stoprocentně pravdivej!
Ptáš-li se mě tedy, zda-li je možná pravá láska přes internet, odpovídám, že ANO!
Ramiz_Achundov
24. 06. 2001
Existuje a já ji zažila, píšu zažila v minulém čase to zn. že už je konec. Ten jsem udělala já, nebudu vysvětlovat proč to by bylo na hooodně moc dlouho. Ale musím říct že stejně tak jak to bylo těžký pro něj to bylo a stále je i těžký pro mě.
Pořád půlkou srdce jsem u něj....
Pokud to takhle pude dál, tak za čas už jiná, než přes ten internet, nebo SMS-ky nebude... :-)
affirmation
24. 06. 2001
No, proč ne... Dřív byly zamilované dopisy... jé, co jich mam ve skříni :o))))
Teď holt to jde pomocí elektronů...
Ja mam s laskou pres internet ty nejlepsi zkusenosti. Resp. se seznameni se pres internet. Ale nezalezi na tom, pres co nebo kde laska vznikne, dulezity je, aby trvala...A aby nezustala pouze virtualni, to je nanic. Muzu si s tim druhym dlouho dopisovat, mit pocit, ze ho znam jak sama sebe, ale aby vznikla laska, musim ho poznat osobne...
Pravá láska může přes internet začít. Že jde o pravou lásku se pozná podle mého názoru až po 20 letech společného života v manželství. Pravá láska podle mého názoru je cit jen z menší části a až tolik na něm nezáleží, protože stejně vlivem času zvětrá, jako všechno. Důležitější je rozhodnutí a vůle vytvat, být tolerantníl a loajální, chápat, že spolu tvoříme tým, že oba hrajeme na stejné straně sítě a podle toho se k sobě chovat.Pravá láska je celoživotní projekt - Tak to vidím já a třeba se mi smějte.