Quasimodo v zajetí vzpoury

V nesnázích kráska topí se,
prach usazuje se na římse,
v zrezivělém zámku špína kupí se
a dere se otylým zbohatlíkům za límce.

V kostelních hodinách
na dvanácté čas se zastavil,
zvoník až let moc poté
ze zrádné nemoci se zotavil
a život v srdci zvonů
zas probudil,
když srdce bytelnější
z kovů ušlechtilých vytavil.

Zvoník u pece vyhřáté
čaj uklidňující popíjí
za hudby zvonů odbíjejících
svůj ortel o páté.

Bití hromů však
ve zvonech odrážející se
neutichá
a proti zaběhnutým pravidlům o čase
zákony bojkotuje
a čas měří
od dvanácté k desáté...

---