Veršíky...

Verše jsou má útočiště,

hraju si v nich, jsou to hřiště,

hřiště v kterých zapomenu,

na Tebe však vždy vzpomenu.

Verše jsou mé pocity,

kdo je nezná necítí,

necítí a necítil,

lásku nikdy nechytil.

Verše jsou mé hříchy,

můj život bez té kruté pýchy,

pýchy co kazí všechny lidi,

je tomu tak to bez pochyby.

Verše jsou má láska,

neskládám je srdce praská,

praská když mu chybí láska,

co ho každým dnem jen laská.

Verše jsou mé klady,

snad mám ňáké skryté vnady,

vnady o kterých víme já i Ty,

jsou to naše pocity.