z paměti

Zahleděl sem sa do takých "lepších" stránek, no hledím a vidím řádky psané hladem. Šak si zajes, napij sa cerko, lebo synku, myšlenky Ti sami dojdú, nemosíš ich ždímat jak suchý věcheť.

buďto to zkrátíš a bude z toho miniatura, nebo prodloužíš a bude z toho povídka, nebo přepálíš a bude z toho Hůlová přimlouvám se za variantu b)

A co byste tak řekli, chlapci a děvčata, že nechci? Vaše avíza...

Chceš mě jenom prudit a poučovat, chceš po mně, abych jakože přemýšlel, a sám to neděláš, považuješ se za mustr dokonalosti, za takových podmínek s tebou do diskuse nejdu. Až se naučíš respektovat to, co napíšu, tak se můžeme začít o něčem bavit. Nazdar.

škoda že nechceš vstoupit do diskuse o textu vlastními slovy, mrzí mě trochu tvůj přístup, který jak pozoruji na četných přestřelkách je skutečně vnímám kontroverzně. Mám za to že když někdo přistoupí s kritikou ve formě negace, měl by svůj postup zdůvodnit a objasnit, nikoli vehementně přitvrzovat ve vulgarismech. Ale každý si budujem svoji pověst.

nevim proč jsou z tho všichni tak hotoví. nadrolim válec, ubalim do kužele a je to. a s tim zubem - klišé jak kráva.

Mohl bych ti napsal nemlich to stejné, o té aroganci atd., taky jsi nic nepředvedl a já se nechci pouštět do diskuse jen proto, abych někomu dokazoval něco o kritikovi. Tím spíš, když jsi to ty, kdo k tomu chová jisté osobní zaujetí. K textu: tys napsal, vytrhnu důležité pasáže: spíš bych to víc znejasnil, zpoetizoval, zproblematizoval některé věci mohly být řečeny rafinovaněji S tímhle s tebou souhlasím, nicméně já to beru jako "vadu" textu, zatímco ty patrně jako klad.

tak jo, tak tedy obnaž trochu tvé tvrzení o té chybějící jiskře.. zatím tématizuješ Golema a házíš kolem píčovinama. :-) Jde ti snad o nedostatek optimismu v textu? Ulpíváš va významové rovině? Jsi kritikem - Zkus to trochu šířeji fakt, takto lakonicky jak reaguješ vzbuzuješ jen zdání arogance nebo tuposti.

Takže jsme jiskru života vyměnili za rozechvění. Angažovanost jsme vyměnili za angažovanost proti angažovanosti. Myslím, že kdybys chtěl, Fouckaulte, porozumět tomu, co jsem myslel jiskrou života, kdyby se jaksi vůči mně neuzavřel, tak bychom si mohli ušetřit zbytečné teorethizování:) Můžeme se ale bavim nad textem, pokud toho je někdo schopen.

StvN "jiskra života" je blábol sám o sobě, připomíná mi to volání po angažované poezii a dikci socialistických kritiků o degenerovaném surrealismu a psychologismu obecně. Osobně vnímám poezii jako cestu za řečené, mimo uchopitelného standardními kalkuly "uvažování" a srovnávání (slabosti "racionálního" uvažování a jeho tautologii ponechnme Hegelovi a Heideggerovi), význam může text mít, může být hezký, erotický, vážný ,duchovní, ale to je tak vše (..), je to jen význam, který může vyčpět, můžem o něj vlimem přestrukturalizace hodnot cestou životem ztratit zájem. Jsou jiné věci které činí umění uměním, - je to jakési rozechvění textu v sobě samém, ukázání na nemožnost řeči a slova dotknout se Reality. Dobrá báseň je vždy jistým způsobem nedokonaná. Když hodnotíš umění z odstupu mizí prvotní záměry, významy a jasné sdělitelnosti a vynořuje se "význam formy" a struktury. Příběh je mrtev.

..no ten muj vyplod....pro sebe jsem ho nepsal...ja svy veci rad nemam...ale MOC jksem chtel reagovat na to, co jste sem napsali vy....tak je to...

Abych četl CO?

...ja ti psal, Styvne, protoze mi zalezelo NA TOM , abys to cet: ja se tady zviditelnovat nechci a ani nemusim, dodam velmi, velmi neskromne...o "idiotech" ani carka...: rikam, kazdej innej, a dobre tak.. zdravi honzyk..).

Je skvělý, že nechuť argumentovat můžeme svést na city, ach, mě se ten text tak moc dotýká, že nad ním radši nebudu ani přemýšlet. Takže jestli to tvé avízo chápu správně, tak jsi měl nutkání nám oznámit, že jsme idioti a ty to vidíš správně, ale nebavme se o tom, prostě to tak je, jo, pro mě jsi borec, ale prosím, až budeš mít zase nutkání o sobě dát slyšet, ale nebudeš chtít poslouchat druhé, tak mi nepiš, ju, díky.

...no, ja text vnimam jinak ....a vic, nez napsal jsem, nyni nemuzu a snad ani nechci...mne se text dotkl , a dost... ....a pokud text je vo " p r o z i v a n i"....: jak muze bejt mrtvej...?.......

A ještě mě tak napadá, že zlatou klíckou je právě tento text.

Taky místo "jiskry života" můžeš napsat: "zdechlej jako leklá ryba", jen to nebude znít tak vtipně. Ne, pořád to jsou pro mě jen narýsovaná slova. Je to mrtvá, obsahově dost průměrná, technicky precizní báseň v próze. souhlasim s timto: smokrew_b8ie říká mi to jen to, že máš doma celkem uklizeno

Honzyku, to máš asi jako se ženskou, když jenom leží, jak se říká, jako prkno, tak nemá jiskru života, jiskra života je něco, co rozpohybovalo golema nebo frankenstiena, tenhle text je mrtvej a nikdo mi to svýma pseudointelektuálskýma pindama nevymluví, protože tu zase několik kritiků ejakuluje nad pičovinou, nebo jinak, takovéhle texty si píšu, abych se rozepsal a pak je pálím, takže pokud bych chtěl pochopit vaše nadšení, tak to budu chápat tak, že máte hodně nízkou laťku.

...jen ziram : nechapu, kam /dneska/ chodite na slovni spojeni jako "jiskra zivota" ? S-.K.Neumann by nenapsal lepe, nyni ctu slusny hlod o Nejedlym, ktery by jiste taky rad svym stareckym hlasem toto vykoktal. .,."pitoma pointa?" Jaro :nejkrutejsi rocni obdobi, zde diky autorce textem orezanym az na kost vmeteny ctenari do ksichtu. On clovek nemusi "takto" prozivat, ale mel by pochybovat, zeptat se, vahat, nez sem placne "kdesi cosi" o "blabolu".... (!!!)...doporucuji napr. vyborneho J.Roubala :"Gestalt pristup v trerapii deprese" Jeste upozornim , doufam, ze ´znova´ na dulezitou poznamku "embodiment" a za sebe_: "Kdesi vzadu v hlave mi sedi certik, spis bes, ktery mi rika: Frantisku, podlaha v ty tvy krasne vydrhnuty chalupe je cista, vonava, krasne vydrhnuta, ale tvrda desne: bacha, treba spadnes uz brzo na ta prkna rovnou na hubu a zase bude strikat krev..." Puvodne napsal jsem, myslim, souvisleji, protoze poprve, ale ta svine systemova me vodhlasila, tak jeste nakonec: Skoncim tedy, a budu si prat, aby mi ten STAV, v nemz TOHLE dokazu napsat, vydrzel co nejdyl. Mam , spolu s autorkou, strach. Mam strach, abych TO nezakriknul. S dovolenim posilam avi vsem, kterych by se, doufam, mely me dobre minene poznamky dotknout: jinak bych si tady pripadal, jak pise Jirotka, jalo v prisne hranicenem vybehu ...a vybehy pro lidi citici a prozivajici byti nesmi. S pozdravem honzyk

říká mi to jen to, že máš doma celkem uklizeno souhlasim s timto: StvN kritik Chybí tomu jiskra života.

Jak Holstovy planety za oponou... Tak mi to zní.*

*

vnímám tam silný lyrický – evokační – rámec.. epický náboj spíš implicitní; náznaky děje, přítomnost křeše o minulost → a obě otvírají scénu - pro něco, co se teprve stane. je to skvělá báseň v próze..

je mi líto toho šťouralství tady, myslim, že to neni uplně na místě :) *

Nevím, nemá to žádnou pointu, ale atmosféru ano. Povídka to rozhodně není...

nebo tak

kompenzační mechanismus

každopádně jsou chlupy na ženských zádech ee

díky Janina, pozorovatel, sluníčko a chlupy na zádech- neni to úplně kauzální vztah. spíš trochu patologie; neni mi zima.)

Pozorovateli, já si to s tím ztrácením chmýří vyložila tak, že se přestanou chlupy na zádech ježit a lehnou (zmizí husí kůže), jsem občas odporná realistka :-) ale možná úplně vedle. Uvidíme, jestli nám k tomu autorka něco prozradí.

povídka ne, ale jako miniatura nebo báseň v próze docela pěkný, jen ses mi moc netrefila do nálady

rvníé věta mě nakopla jako kůň: "Kvádr prázdného rána, válec čaje." nádhera, je v tom pocit i jeho vyjádření, jenže s tím, jak se textem nadále pitváš to už přípomíná spíše deskriptivní geometrii. Obrázek sice hezký, ale co z toho... Druhy odstavec je pak doslova strašlivý kýč bez kouska nadheldu, vůbec jsem dost skeptický k textům, které neobsahují ani špetku ironie.

Vejre:)

Je to báseň. Hehe. A je tu věta, kterou nepobírám a kterou jsem právě před chvílí četl v jedné místní básni. "S přibývajícím světlem ztrácí chmýří na šíji." sluníčko zabíjí chlupy na zádech? Jinak je to sevřený, osobní styl, podobenství. Ale stejně labilní jako věta "mně to jakýsi smysl dává, ale asi jsem to měla dát do miniatur. nebo nikam." a já si počkám, až se s timhle autorka vyrovná a začne psát o schod výše. On je z toho schodu větší rozhled. a taky si počkám, až pišta konečně začne číst a ne kontrolovat kategorie. On to málokdo ví, ale pišta patří k jedné militaristické skupině vyznávající klasickou povídku. Bez úvodu, statě, peripetie, katarze, pointy a závěru neudělaj ani krok. Dosud neopustili své ordinace:)

pěkný

Taky bych neřekla, že je to povídka... každopádně je tam pro mě dost překvapujícího a fascinujícího.*

Na řečnickou otázku si řečník odpovídá sám, čili je to na tobě....)

jasně, ale dává-li mi to smysl, předpokládám, že to třeba někdo bude vnímat podobně. takže to dám sem, jinak nikdy nezjistim, že je to nesmysl. (zjišťuju, beru, empirie) protože co znamená oslovit (spíš řečnická)

over: To máš tak - jestli je pro tebe prioritní fakt, že "tobě to smysl dává", možná by bylo lepší si to vylepit nad postel, než to dávat sem.:) Tady se předpokládá, že chceš hlavně oslovit čtenáře.

právě ta skicovatost je pro mne přitažlivá, spíš bych to víc znejasnil, zpoetizoval, zproblematizoval :-) "Jezera vzdychají jak povolují svá sevření, přimrzlé kameny padají ke dnu" -- některé věci mohly být řečeny rafinovaněji*

Spíš bys to měla lépe propracovat. Tohle je opravdu spíš skica.

ok, díky. mně to jakýsi smysl dává, ale asi jsem to měla dát do miniatur. nebo nikam.

Ono je toho víc, co chybí, aby se dalo mluvit o povídce. První odstavec, jakkoli zprvu těžký na čtení, je ve výsledku velice povedenou skicou lehce tíživé atmosféry - jenže prd z toho. Druhý odstavec je patetický blábol, a i kdyby nebyl, veškerý potenciál získaný na začátku spolehlivě zahodí pitomá pointa. Škoda.

Chybí tomu jiskra života.