Barcelona

Ve žlutý limonádě na zápraží plavaly vosy a slunce žhnulo v televizi značky Aleš běžel film Romulus a Remus a já byl spálenej a natřenej tvarohem bráchové si hráli se sestřenicí a bratrancem na zahradě a já ležel na divanu a koukal jak se Romulus pere s medvědem - byla nuda a tak sem šel do vedlejší místnosti a začal sem se hrabat ve starý skříni uvnitř to páchlo naftalínem všude byla spousta hadrů až sem ho objevil dres s červenejma a modrejma pruhama skoro takovej co měl ten opravdovej fotbalista z fotky která visela v kabině Sokola Rosice navlík sem ho na spálený tělo smrděl naftalínem a byl velkej až ke kolenům jenže já byl teď někdo ! vyšel sem ven aby to všichni viděli a viděli… …a záviděli protože já sem teď byl sakra někdo v opravdovým dresu to není jako si napsat číslo fixou na triko tohle byl dres… a já si v něm připadal neporazitelnej ten fotbal chutnal úplně jinak… hnědej kovbojskej klobouk co měl brácha na hlavě byl teď vo ničem teď tu byl pruhovanej dres o kterej mě všichni prosili i když bylo třicet nad nulou každej si ho chtěl zkusit ale byl jsem to já kdo byl teď největším fotbalistou na zahradě… Slunce ztrácelo na síle a my se chystali na odjezd z chaty máma mi řekla ať ten hadr vrátím odkud sem ho vzal a mně bylo smutno nechtěl jsem ho svlíct byl to vopravdickej dres takovej co se nevopakuje takovej kterej bych dnes už asi rozstřihal na hadry do garáže

---