Bez názvu 11 - pracovně KCN

Neozvala se, ale přesto jsme se sešly. V neděli u mě, nebeský anděli, v neděli přišla a já jí udělala čaj, v neděli odpoledne, narýsovala jsem a - HA! S tím’s nepočítala, v neděli, rudneš, Fe3+ už nenechá kyslík vyvázat, jakmile se najemno rozdrcený, z krystalu bílý prášek dotkl, letmo pohladil její sliznici, pak zrudla, pohladil ji v nose, já ji pohladila. Pořádnou ránu zasadila jsem ti, mé růžecí poupátko, jak něžná vražda, odříznout nerozvinutý květ, něžná vražda, květ, kyslík, železo, mé poupátko, jen něžně. Ale ne! Nekoukej na mě tak! Máš bad trip? Dusíš se? Máš pravdu, telefon, jdu volat pro pomoc (nech si o tom zdát), hlavně se nedus, ať je ti lépe! Klíží se ti oči (-Koukej se na mě! Neodcházej!), chybí ti kyslík ve tkáních, co? Touhle dobou už mě zřejmě asi nevnímáš, množství aktivního ATP ti klesla o 95% procent, vyjebala sem s tebou pěkně, abych pravdu řekla,  (-Pomoc je na cestě! Vydrž!) ne, ne, nejsi Rasputin, už je na čase, měla bys jít, (-Píchnu ti adrenalin) a ještě chvíli, nejžlutější květino, budeš se trápit (-Adrenalin!), rudá jsi jak paprika, dojít pro železo, protijed, červené víno, Rasputine, už ti nesu Maxwellovo, dnes není stříbrné, potřebujem přeci protijed, bum, bang, bang, má růže, dnes, v neděli, spi sladce.