Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLži z koupelny
19. 03. 2008
2
4
1244
Autor
Cristinne
Jen ze studu zatahuju závěs, když se jdu koupat, nemám v úmyslu schovat za ten kousek igelitu svou bolest.
Otočím kohoutkem a po tvářích mi rázem stéká voda. Nejsou to slzy, vážně, jen se jim podobá.
A jak to mýdlo pálí v očích, až zčervenaly, ale ne, není to od pláče.
Jenom dech zadržuju a dusím pod tekoucí vodou, ne hlasitý vzlyk.
Skrčila jsem se pro spadlou žínku, ne že bych se choulila pod tíhou smutku a snažila se zmizet před zbytkem světa.
Mýdlová pěna mě halí a objíma, není to žal, to se jen tak zdá.
Odcházím ze sprchy a rozechvívá mě chlad okolního vzduchu, netřesu se úzkostí.
Ne, neboj, já nechodím do sprchy plakat, já přeci nemám proč.
Jenom to mýdlo mě pořád tak strašně štípe v očích, víš...
(a nebo taky právě naopak)
Otočím kohoutkem a po tvářích mi rázem stéká voda. Nejsou to slzy, vážně, jen se jim podobá.
A jak to mýdlo pálí v očích, až zčervenaly, ale ne, není to od pláče.
Jenom dech zadržuju a dusím pod tekoucí vodou, ne hlasitý vzlyk.
Skrčila jsem se pro spadlou žínku, ne že bych se choulila pod tíhou smutku a snažila se zmizet před zbytkem světa.
Mýdlová pěna mě halí a objíma, není to žal, to se jen tak zdá.
Odcházím ze sprchy a rozechvívá mě chlad okolního vzduchu, netřesu se úzkostí.
Ne, neboj, já nechodím do sprchy plakat, já přeci nemám proč.
Jenom to mýdlo mě pořád tak strašně štípe v očích, víš...
(a nebo taky právě naopak)