Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěčnost v osamění
22. 03. 2008
0
5
1139
Autor
Lúmenn
"Bože smiluj se a nedej nám lidem dar věčného života. A pokud to uděláš, prosím tě Bože, MĚ VYNECH!"
Pohled upřený do prázdna
Už dávno jsem plakat zapomněla
Z výkřikem bezhlesým zjišťuji
Že i ústa má raději oněměla
Jen z tichou vzpomínkou
A srdcem vyrvaným z těla
Chtěla bych vrátit čas
Kéž znovu zkusit bych vše směla
Nehlučným šepotem
Rozmlouvám se svými stíny
A už si ani nenamlouvámn
Že dřív tu byl dřív i někdo jiný
Sam na širém světě
Proplouvám dalším stoletím
Bez vášně, bez lásky, bez citu
Jsem sama sobě prokletím
5 názorů
Tak dobře. Mínila jsem tím: Ale no tak! Nepřeháníš trochu? Báseň je TAK exaltovaná, že to nikdo nemůže brát vážně. Někdy méně je více.
Viz Honzyk - a nevěř, že se rozplakal, je to liška podšitá...
No fakt díky za kritiku, ale proč mi akorát napíšeš něco k prologu a báseň jako by tu ani nebyla? Má člověk přestat psát prology aby někdo četl jeho básně? Chjo :D
Diana: No tak? Copak?
...hele, jaks ho tak voslovila, von te vyslysi...ale jen esi to neni moc nahlas...a prej pismak nema moc rad...jsem teda slysel z 2.ruky...:)--
...mne pripomina takove UPENLIVE volani nejake chuvy nebo guvernantky, ktera uci deti v rodine strednich vrstev...