Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena o/kraj
Výběr: Zbora
27. 03. 2008
18
16
5818
Autor
Pomerančová
A někdy
Tančím jen jako
Vločka v těžítku
Němá...
/Starý muž mete
Střepy z hliněné
Podlahy
Nezhasíná/
Nemocná žena
Opírá ruce
Při mazání chleba
Někdy si zpívá
/Pod schody spává
Zase ten z prvního patra
U dveří pach
Ho stále připomíná/
Ozvěny kroků pod prahy
Do modré tmy
Dům na okraji
Tichem chátrá
Pomalu kouří
Voní káva
Do klíčů na krku
Dětem se připozdívá
16 názorů
přišla mi vhod, právě dnes, snad proto, že mi není zrovna do zpěvu, dík */
Hm.. Skoro se mi zježily chlupy;)
Strašně zvláštní věc s takovou kouzelnou atmosférou a trochou melancholie. Někdy bych sice odečetla ty poslední verše jednotlivejch strof, ale jinak mě velmi zaujala*
Sebastienne
06. 04. 2008
...mne prijde slita (zase) dobre, myslim, ze kdyz se rika , zpiva nahlas, coz prave zkousim, vyloupne se z ni zpevnost, foneticnost....no vida, i posledni sluvko "to" dotvrzuje...
vynikajici na rozcviceni temporomandibalniho kloubu !!:DDD
(panty u huby)...***
snad se Zbora nenastve za avi...:)
Celá má kouzlo... ale "Do klíčů na krku Dětem se připozdívá" je úžasné samo o sobě.*
Nálada!
Líbí se mi, že ty fragmenty tvoří vždy dost jasný obraz nějaké běžné činnosti, která dostává svou charakteristickou funkci až ve chvíli kdy se zastavíme a uvědomíme si ji. Spojením do celku pak vykreslují líně "obyčejný" svět se svým fantasticky neběžně běžným průběhem. Mně se moc líbila. Jenom bych se zastavil u dvou věcí. V závěrečných strofách je text oproti zbytku "rozbitější" - najednou se úzký potok rozlévá poměrně rychle do stran - a nesedlo mi, že jsi vynechala jeden souzvuk na konci strofy.
S písmeny jak Martinez - jinak to má své kouzlo - teda pro mne :-))
Muamarek
jen mi vadí ty velký písmena, ty nemám ráda - ale nějak se s tím srovnám :o)