Nechte mě...

    Nechte mě...  (1997)

    I. 

    Nechte mě odpočívat na vlnách,
      nechte, ať mraky volně plynou.
      Po Kristu, co pro mě není, jsem sáh.
      Nechte mě, křesťané, najít si cestu jinou.

      Zbývá mi neplatná jízdenka na blbym nástupišti
      a osud-srdce cizince-člověka.
      Jak zombie se posunovat po jevišti -
      a doma mě zas nikdo nečeká!
   
      

    II.

      Nechte mě ležet, nechte mě spát:
      zavřu se do svého hájemství.
      Možná jsem zrůda, možná psychopat.
      Pojď! - ukážu ti svá tajemství:

      Za modrým závěsem, za sklem co padá,
      ve spodních dvířkách země mé sen.
      Tam se tě nedotknu, tam láska zvadá.
      Tam nežiju, tam bojím se.

      Na modré louce rudé rty - děs!
      Žiju tu ještě, zpívám jen tobě.
      Ze skály kůň padá a hoří les -
      hnusný je ples boží na našem hrobě.