Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHvězdné nebe nade mnou
31. 03. 2008
0
7
843
Autor
Nardem
Určitě také znáte ten pocit, kdy si připadáte jen jako maličká nepodstatná figurka. Svět funguje podle stanovených pravidel a nic na Vás není závislé. I kdybyste chtěl, stejně nic nezměníte a čas poletí bez zastavení dále. Život uplyne a po Vás zůstanou jen vzpomínky, které blízcí přátelé za pár týdnů stejně „zasunou do šuplíku“. Když zajde slunce za pahorky a přestane hřát, setmí se, a na obloze vykouknou první hvězdy, tehdy se mě zmocní ten hrozný pocit, bezmocnost. Jde to změnit?
Povídá se, že každý má svoji vlastní hvězdu, a přitom, vesmír je přeci nekonečný, tak jich musí být spousta prázdných. Proč si tedy proboha nějakou nevezmeme? Stačí se natáhnout… Je přeci tak lákavé být hvězdou na nebi, všichni Vás budou obdivovat, nechtěli byste peníze, slávu, pohodlí? Proč je to tedy souzeno jen malé hrstce těch šťastných… Je totiž snadné být líný a pasivní, proplouvat společností do ztracena. Jen pár jedinců se rozhodne zariskovat a jít vlastní cestou. Sice těžkou a dlouhou, ale nakonec zdárnou. Oni totiž nechtějí být bezmocní, dychtí hýbat světem.
V mládí máme velké sny, jen málokdo z nás si je ovšem dokáže vyplnit. Všichni si večer sedneme k televizním novinám a zasmějeme se nad tím, co si hollywoodský herec zase koupil za extravagantnost a vyprskneme smíchy, když vidíme fotbalistu, který neproměnil penaltu. Já si přesto velmi vážím lidí, kteří se propracovali na vrchol, těch, jenž se touží neustále zlepšovat a nestrnout na místě. Mají svůj cíl a jdou si za ním, obětují mu dětství i dospívání, určitě kvůli němu hodně ztratí a toto je jejich spravedlivá odměna. V životě totiž nemůžeme dělat věci napůl, jinak uvízneme ve slepé uličce.
Na druhou stranu. Každý člověk je hvězda, a zaslouží si uznání za to, co dokázal. Opovrhujeme bezdomovci, ale i oni jsou svým způsobem hvězdy. Mnozí si úpadek svého postavení způsobili sami, ale je také hodně těch, co o to nestáli. Mohou to být vzdělaní lidé a my se koukáme jenom na jejich zevnějšek. Hvězdy žhnou všude kolem nás a tak je hledejme, protože jich zůstává hodně skrytých. A to je možná škoda.
Važme si hlupáků, protože bez nich by neexistovali chytří. Važme si hvězd, jelikož díky nim můžeme mít ideály. I na takovou dálku nám zkrášlují životy. Nemusíme skákat, stačí jít po schůdkách a přibližovat se jim. Třeba někdy budete tak vysoko, že tu svoji lapíte. Ta moje mi utekla.… a hledám dál.
7 názorů
nepotrebujem
06. 05. 2008
fajn, tohle jsem psal před měsicem, ucet zde jsem si zalozil dnes, takze jsem tu toho zatim moc neprecetl:) ale diky vam, je to porad lepsi nez si myslet ze je to dobre. alespon se mohu zlepsovat
Bohužel se musím připojit k ostatním. Vyjádřit to, co tady již bylo tisíckrát způsobem, který tady byl již tisíckrát není nic moc ... a souhlasím s SD ... opravdovost a upřímný zápal by v tomto dílku udělal mnohem víc, než jen tenhle anonymní seznam frází... zkus to znovu, upřímněji, a rád si to přečtu.
..."Na druhou stranu".( TECKA)...to neni veta...
a porad dokola jako na retizaku...nic novyho, podnetnyho nejak,text pripomina zacatecnicky editorial z casaku pro dvanactilete....(samizdat)-.--se neuraz, ale todle ne...