Sobotní trip do Afriky

Byl den 29.3.2008 zhruba kolem čtvrté odpoledne.Přismradil jsem si to ke zkušebně a počkal, až dorazí zbytek bandy.Naládovali jsme naši káru 1203, které už neřeknem jinak než

„Červenej Trpaslík“a vyrazili rychlostí potápěče, kterej sežral kubík polystyrenu.

Jelikož „Trpajzlík“ je kára nevyzpytatelná, po 5– ti kilometrech si Hass všiml podiných „noise“ zvuků linoucích se někde zpod vozidla.Při zastavení otevřel předčasně dveře a silou setrvačnosti byl vyšvihnutej ze sedla spolujezdce.Mocným úchopem se zachytl za dveře, takže nakonec k našemu posmutnění si tlamu nerozbil. Při ohledání a osahání Trpajzlíka mu v ruce zůstalo kus vejfuku, kterej se hodil do kufru a mazalo se ke Šroubům na zkušebnu přibrat nějakej aparát na večerní párty.Slezli jsme se na minutu přesně, dokonce i Páv, kterej má prazvláštní hodinky, díky kterejm se skoro pokaždý opozdí. Naložili jsme nakonec jenom jeden zesák, páč nebylo místo v káře a začali jsme si to prdět do Afriky v Bruntále. Po cestě byla kopa srandy, piva (posléze lahváčů), Hassových vynikajících energetických „Bongo“ bonbónků a neustálýho „chcaní“ na roztodivných místech okolo cesty. Bruntál jsme našli rychle. Nejsme dementi a tak jsme se drželi takovejch modrejch ukazatelů u cesty s nápisem Bruntál.

Dokonce jsme dorazili dřív než Šrouby a tak jsme volali co je zdrželo. Staňa nám sdělil, že Kučisovi není dobře a každou chvilku zastavovali, aby se mohl vysrat. Ono by na tom nebylo zas tak moc zajímavýho kdyby jsme nevezli Kučisovy v káře jakýsi „patáky“ na potlačení tisku hnědých dolarových bankovek.Nebudu to tady rozmazávat. Večer už byl kupec,zpěvák a učitel v jedné osobě v pohodě. Natahali jsme aparát do klubu, zapojili drátky a bedničky a spustily tlačítka Power ON. „Kurva proč nám hraje jenom jedna strana?!!“ začal cvakat zubama Dzj. Mlel takový ty řeči, že se na to vysere a že už toho má dost. „Poď …pudem si prostřelit hlavu“ poradil mu Hass a oči se mu zakaleně leskly .

Po dalších dvaceti minutách se podařilo problém vyřešit.

Začala první kapelka Ne!Budeme se svým elektronickým bubeníkem.Občas jim ale bubeník „XP“ někam utekl a kluci to neslyšeli, páč na pódium moc zvuku nelezlo. Pařba to byla ale řádná. Poslední song si daly společně s „Pávem“, kterej ho naposlouchal po cestě autem. Prostě luxus. Večírek v plným proudu. Po nezbytným nazvučení nastoupily Přímé Záběry. Hutná klepačka z Bruntálu.Kluci hrály do půl těla, páč v Africe bylo takový horko až se mi potila brokolica v podpaždí. Kámošce Štípě z neustálýho mrkání v zakouřený místnosti popraskaly skla a upadla obroučka u brejlí. Občas jsme zašly ven i s kytarou pana Mary na Hassovi proslulý „bongo“ bonbónky a pak přišla řada na nás. Přeskočím ladění a takový ty nesmysly a koncík začíná. Tum tu dům , první song…. Pip pip la la pip…byl druhej a na řadě byla třetí pecka… Brö rë rë rä rä !!! brö rë rë rä rä!!! rë rä rä rë rä rä ….po tomhle songu jsem si o činel rozsekl prst a zbytek koncíku stříkal krev kam až oko dohlídlo.To rozesmálo Marovu kytaru tak, až se zakuckala.

Dzj jí pádem zacpal hubu a zlomil krk.Doufám že to nebude vážný s tím krkem. Hrálo se nám skvěle, až do konce. Vzhledem k frakuře krku Šrouby nenastoupily a obula se do toho další kapela Marbulínkova sestřička s nejmilejší drůbeží.Fascinující hra na basovou kytaru s opačně naplejma strunama přilákala pár sociálně nezajištěnejch lidiček, kterejm opilej Dzj s radostí daroval peněženku i s kartou do práce a nesmyslama jako třeba ….prachy, občanskej průkaz, prošlej průkaz pojistěnce a 3-5 primeráků různejch příchutí.

Kolem druhé se půlka Afriky přesunula do jakési hospody, s který si toho moc nepamatuju. Jediný co vím tak to, že tam bylo hnusný pivo a při prvním loku jsem měl v hubě chuť shnilejch vajec. Přespali jsme u dobrejch lidí a kolem desáté vyrazili zpátky ke klubu, kde stál Červenej Trpaslík a Šrouby s autem. Hass si skočil do auta pro svý proslulý bonbónky, ale byl zaskočenej jak žabák Stehno, páč mu část bonbónků ukradla jeho basa a zmizla kdo ví kam.

„Ha ha ha“ … smáli jsme se mu všichni, protože to bylo hrozně vtipný.Rozloučili jsme se z Bruntálem a Šroubama (akurát jsme sebou svezli Maru a jeho kejtru „Frakturu“) a vyrazili do Holomóca. Po cestě zpátky jsme se stavily na žraso v jídelně. „Tady je to hnusný…“ pronesl Mara a objednali jsme si: já – guláš (barva: vyvařené rezavé popelnice, chuť: kakaové skvrny…šak vy víte, cena: škoda stravenky) , dzj,mara – katův šleh (snědli všechno takže zřejmě to bylo gut), a zbytek si dal beztak hnusnej „šnicl“ na kterej čekaly asi 20 minut.Další zastávka po cestě byla na pivo.

Nechal jsem zaplý světla v Trpazlejkovi a baterka se taky rychlostí světla vymlátila na sračku. K překvapení všech přítomnech jsme nenastartovali a tak se roztláčelo. Hip Hip …. Škyt … chytlo to. Pakač ale při tlačení šlápl do hovna a tak nám až k Olomoucu odháněl čerstvej vzduch.Pět kiláků před Olomoucem začal zlobit motor.Uznali jsme, že je čas na pauzu u motorestu. Auto chládlo a Pakač vysbíral do sracího papíru to co obvykle do „sracáku“ utíráme a po zbytek cesty už byl vzduch čistej.

Když to shrnu: Upadl nám vejfuk, Hass si málem rozmlátil palicu, Kučis měl sračku jak řemen, zkurvenej mixsážní pult, rozbitý brejle, rozbitej krvavej úd s paličkou, rozbitá kytara (zlomenej krk) , vyvrácený kytarový kombo, ztracená kešeňa s veškerejma dokladama, ztracená kožená bunda, ztracená basová kytara,hnusný žrádlo, vybitá baterka, hovno na botě a posléze v autě. Trip jak Cip.

Tak Human Puppet strávili vejkend.

The End