Jarní procházka

Tak jsme opět dostali ve škole ůkol, napsat, kam jsme se vydali v přírodě. A já jsem nakonec sesmolila toto:) Doufám, že se vám příběh zalíbí:)

Minulý rok na Jaře moje sestra navrhla, že by jsme se mohli jít projít po přírodě. Všichni jsme tímto návrhem souhlasili, ale byl tu jeden problém a ten byl, kam se půjdeme projít. Dlouho jsme váhali, ale pak mě napadlo, že dobrá procházka by byla ke třem křížím u Nového Města na Moravě, s tímto návrhem opět všichni souhlasili. Věděli jsme, že cesta bude poměrně dlouhá, proto jsme si nachystali i batůžky s jídlem a pitím. Řekli jsme si, že si vezmeme na menší výlet i naše dva psi Maxe a Mišku, procházka jim určitě vyhoví a navíc se mohou projít po krásné rozkvetlé přírodě. Vyšli jsme hned ráno v 9 hodin. Když jsme šli po zahradě, uviděli jsme sněženky u čerstvě natřeného plotu, zelenající se trávu a zpěv ptáčků, kteří si létali nad hnízdem nad stromem, kde už pukala poupata. Sluníčko na nás hřejivě zářilo a ten čerstvý vzduch ještě vše vylepšoval. Bylo to správné počasí na Jaro. Jaro mám ráda nejen proto, že se otepluje, ale i proto, že vše rozkvétá, ptáčci si tu nádherně skřehotají a spousty jiných věcí. Byl to den, přesně pro výlet stvořený. Když jsme došli k boudě, kde na nás už vyhlíželi dva pejsci, a to byl Max s Miškou, tak jsme je vytáhli a nasadili obojky. Oba psi už netrpělivě štěkali a skákali po nás. Když jsme vyšli ze zahrady na cestu, bylo právě po deváté hodině. Obloha byla čistě jasná, takže jsme se nemuseli bát, že po cestě zmokneme. Avšak se ale může stát, že se zatáhne a mi zmokneme, to se snad ale nestane. Po chvilce jsme došli k rybníku ve vesničce, kde si pluli bílé labutě a kačenky. U rybníku kvetly šeříky a všelijaká rostlin. Včely si tu bzučely a poletovali kolem nás, takže jsme si museli dávat pozor, aby nás náhodou neštípli. Když jsme vyšli z vesničky, šli jsme po kamenné cestičce u pole. Potom jsme přestoupili do lesa, kde byl ještě svěžejší vzduch. Cesta lesem byla velice dlouhá, proto jsme si chvilku odpočinuli a vytáhli z batůžků jídlo s pitím a jídlem. Samozřejmě jsme nezapomněli vzít i misky pro psi. Ti samozřejmě měli své pití a jídlo. Když jsme vše vytáhli, sedli jsme si na kameny a s chutí jsme se dali do jídla. Přitom jsme si také povídali o našich zážitcích apod. Já a sestry jsme si i zahráli různé hry, třeba na schovávanou atd. Po deseti minutách jsme se opět vydali na cestu, která ale už nebyla tak dlouhá. Po několika minutách jsme už uviděli Tři kříže, náš cíl. Netrvalo dlouho, a už jsme tam byli. Pozorovali jsme z dálky Nové Město a koukali se na Tři kříže. Opět jsme se najedli toho, co nám zbylo a ještě jsme tam nějakou dobu poseděli. Tam jsme si hráli s psy a povídali jsme si vtipy. Asi po půl hodině jsme si řekli, že už půjdeme domů, a taky jsme už šli. Šli jsme pomaleji, jelikož bylo teprve 11 hodin. Opět jsme šli lesem, potom kolem poli, až jsme došli zpět do naší vesničky. Tentokrát jsme ale šli jinou cestou, kolem druhého rybníka, kde také plavaly kačenky, ale labutě ne. Po cestě domů jsme pozorovali přírodu, jak je krásná, i když ji spousty lidí znečišťuje. Tu a tam někde fláknou flašku od pití, aniž by si uvědomili, že se má příroda chránit a už vůbec ne znečišťovat. Kéž by tak mysleli všichni lidé, potom by příroda byla ještě krásnější, než je. Po deseti minutách jsme došli k našemu domu, kde jsme uklidili zpátky psi do boudy a pak jsme mohli jít domů. Bylo právě skoro 12 hodin, takže byl ten správný čas na oběd. Taky nás pěkně nás boleli nohy, ale i přesto jsme si výlet báječně užili, a těšíme se zase na další procházku v přírodě.

---