Zrádný

nemám ráda dlouhé básně. Tohle jsem psala, když jsem na tom byla dost blbě, je to vlastně něco z mého já ...

Jako oči kočky, jenž na nepřítele se dívá a obranný postoj má

Tak i já se chovám, když na tě            

                                 ty osudem zkažený, vzpomínku zachytám

A naň co býti ti milejší než oheň, jiskra a žár mezi námi.

 

 

Srdce mé je plné žalu

                 oprátku na krk, přála bych si dát

Bouřím se, nechci! Ta bolest zraňuje a trýzní

                   mé smysly mé srdce, mou duši

 

 

Proč přeji si odpouštět,

                    a říkat jsme jen lidé a děláma chyby?

Nechci být zahořklá,zkažená

Nechci nenávist,

                         ale proč,   Vždyťs zradils?!

Mám na to právo,

                         být zmatená se mi nelíbí

 

Chci křičet a slzy mé aby každý znal a věděl, co z lidí dělá láska

 

 

To co nevěra udělá, žádny již odčinit nemůže cit

Já srdce své probodám.

 Jen  ostrá,chladná čepel ukončí mou bolest

 

Umírám, a ty jsi toho příčínou

Nechci se zpovídat

                    nechci rozhřešení

                                           NECHCI

  

 

 

 

 

---