SVĚT ZA ZDÍ-25

Přes hřívu koně hleděl přikrčený Asim na povrch mostu, na jehož konci bylo velké prostranství, na kterém se nacházelo velké množství kamenů. Za okamžik trojice koní tryskem dojela před balvany, přičemž jezdci hbitě seskočili ze sedel a rozeběhli se ke kamenům. Zároveň několik desítek jezdců se blížilo na konec kamenného přemostění, které překlenovalo zelené jezero. Asim v běhu uskakoval do strany, čímž znesnadňoval navarským bojovníkům míření šípů, které vystřelovali. Dva se zapíchly do země těsně vedle něho a třetí se odrazil od štítu, co měl přivázaný na zádech. Vzápětí doběhl k balvanům a po dlouhém skoku se ocitl mezi nimi, přičemž se od kamenů odrazilo několik šípů.

„Palte!“ vykřikl, když se ukryl za jedním z balvanů a záhy zpoza kamenů počali vojáci střílet v rychlém sledu šípy na navarské bojovníky. Asim také hbitě pálil jeden šíp za druhým, jimiž zasahoval nepřátelské vojáky. Ty zaskočila nečekaná opakující se sprška šípů a mnozí se za výkřiků hroutili ze sedel. Někteří padali k zemi i s koňmi a brzo ve zvířeném prachu leželo mnoho mrtvých i zraněných Navarů.

 Asim obratně vytahoval z toulce jeden šíp za druhým a za napnuté tětivy se snažil přesně mířit každým na navarské vojáky. I ti už stříleli šípy a snažili se krýt štíty. A tak se šípy také zabodávaly do těl koňů, kteří za ržání padali a klesali. Muži v jejich sedlech se neudrželi a poté mnohé zasáhly šípy. Prostranství, před balvany zanedlouho naskýtalo děsivý výjev, který se stále zvětšoval.

 Navarové, co přišli o koně a přežili, se rychle snažili sešikovat a záhy se rozeběhli k balvanům. Mnozí jiný navarští vojáci z koní seskočili a následovali je. Na tyhle se okamžitě soustředila palba šípů a Asim brzo vypálil poslední šíp, přičemž v přikrčené poloze za kamenem hleděl na přibližující se nepřátelské bojovníky.

„Za krále!“ vykřikl, hbitě přelezl horní část balvanu a poté z něho seskočil. Zároveň se přes horní okraj štítu zadíval na navarského vojáka, který se rozkřičený hnal na něho. Vzápětí štítem vykryl úder jeho meče a provedl prudký výpad svým mečem. Tím zasáhl Navara do boku a ten bolestně vykřikl. V následujícím okamžiku zkřížili čepele a Asim po chvíli opětovně protivníka sekl, tentokráte do krku. Přitom navarský bojovník zařval a z hrdla mu současně prudce vystříkla krev, která zasáhla i Asima. Ten jen postřehl, jak se muž hroutí na zem a záhy už musel čelit útoku dalšího nepřátelského vojáka. Vzápětí se na prostranství za řinčení zbraní rozpoutala krvavá bitka.  V té Navarové začali podléhat a dali se na útěk k mostu.

„Seberte rychle co nejvíc šípů a nasedněte na koně!“ vykřikl Asim, jenž vzal jednomu mrtvému Navarovi luk a počal střílet šípy na prchající nepřátelské vojáky. Tři zasáhl na začátku přemostění a ti za výkřiku spadli do vody. Poté se rozhlédl kolem sebe a naskytl se mu pohled na desítky a desítky ležících těl bojovníků i koní. Slyšel sténání umírajících a ržání zraněných koní, přičemž uviděl, jak od skály jedou bojovníci na koních, zatímco jiní sbírají šípy a dávají je do toulců. Nad tím vším létal dravec Oro, který se pojednou rozkřičel a letěl rychle na druhý břeh jezera.

„Asime, podívej se! Přijíždějí další Navarové!“ vykřikl Imar, jenž k němu dojel na koni a držel za uzdu Asimova koně, přičemž v druhé ruce svíral truhlici s démonem zla.

„Zpátky za balvany!“ vyhrkl Asim, když spatřil, jak k jezeru z lesa vyjíždí mnoho koní s navarskými bojovníky. Zanedlouho byl celý břeh zaplněn a poté, co se jezdci rozestoupili, tak k mostu přijel muž ve stříbrném oděvu na bílém koni.

„To je král Navarů!“ řekl Imar.

„Konečně vidím toho, kdo způsobil tolik zla,“ pronesl Asim.

„Asime, tohle je náš konec. Těch Navarů jsou stovky. Nás může zachránit jen zázrak!“

„Máš pravdu. Jsme v beznadějný situaci. Ale to už jsme byli několikrát, že,“ mínil Asim, který upřeně hleděl přes jezero.

„Co chceš tedy dělat?“

„Zatím na nás neútočí. A toho můžeme využít,“ řekl Asim a zadíval se na přemostění jezera, na které pozvolna vjel navarský král.

KONEC DVACÁTÉ PÁTÉ ČÁSTI