...já neslyším nic...

Jak jenom najít správný slova, jak ti to jen říct? 

Když tvůj hlas na mně zdálky volá, já neslyším nic.

Tvý vyznání už nevnímám a prázdný slova říkám.

A i když pravda zdá se jiná

já nikam neutíkám...

Osud nás chce rozdělit, jak se zdá.

Nic není napořád, ani láska není věčná.

Pokouším se napravit svý vady a chyby 

ale někdo hrozně důležitej

v mým životě chybí...

Tak proč je najednou tak těžký všechno pochopit?

Neklaplo to mezi náma, prosím, nech mně jít.

Z velkejch slov nezbylo nic a tvář mi slzy solí.

Krátkej byl náš krásnej sen

lhát mi nedovolí...

Proč všechno, co začíná, taky jednou končí?

Ze snu jsem se vzbudila, svůj příběh nedokončím.

Vzpomínky mi zůstanou, hluboko skrytý.

Miluju tě, nashledanou, v srdci mám vyrytý...

Nevím, co mám říct, když teď tu stojím před tebou.

Ty seš ten dobrej a mně máš za tu zlou.

Nevím, co si myslíš, ale takhle jsem to nechtěla.

Milujem se, zraňujem se,

láska je vážně šílená...

Jak jenom najít správný slova, jak ti to jen říct?

Když tvůj hlas na mně zdálky volá, já neslyším

vůbec nic...