Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seúterý
29. 04. 2008
10
19
3671
Autor
Kuchot
kdysi jsem měl babičku
dali jsme ji k popelnicím
tak jako každý odkládá nepotřebné věci
popeláři jezdí v pátek
a bylo úterý
právě tehdy jsem pochopil
její rady abych
nikdy nenosil srdce
v náprsní kapse košile
19 názorů
..tak tato ma dostala najviac, co som dnes od teba cital!
..jednoducho a strucne - super!*
To není špatné, ale nějak mě odpudilo to, jak jsi psal jak ta báseň vznikla. jen pro zajímavá spojení... Takový surealista?
my mladí a neklidní... ale dej pozor ať ti vtěch hlubších významech nezůstane noha:) díky
miniatury máme my neklidní rádi. obzvášť s hlubším významem. T a díky
Nikdy bych neřekla, že se dá vytvořit báseň z každého zhuleneckého polemizování nad nakládajícím se vozíkem. Navíc - ty přece košile nenosíš. Natož srdce v jejich náprsních kapsách.. :o) Ale zní to hezky
to jo :), nebo se někde vyliju, nehnu se přes zábradlí a vytrousím ho...
já se zas tolik nebráním :)
na televizi bacha, ať ti z toho nevyjdou nějaký poetický pouta třebas rodinný :)
:) to nebyl útok..., já úplně dokonce dotahuju nerad(teda v poezii), asi se dívám moc na televizi, nebo si už ty otevřený konce vysvětli neumim :)
šak mi taky radila když mi bylo asi dvanáct milý kuchote :). spojení se mi líbí také a navíc je tam, podle mého, ještě dost prostoru jak ji ještě lépe "dotáhnout do konce", těpic
že toho mám vyzkoušet víc, na to jsem přišel jako náctiletý,tahle báseň vznikla divně spontánně (po cestě domů), nepokoušel jsem se o nějak velkou myšlenku, ale líbily se mi ta spojení...
jinak díky a zapomněl jsem poděkovat i pété
mě babička zas radila, že nemám chodit jen s jednou holkou, ale poznat jich co nejvíc, chudák měla strach abych nenalatěl :)
líbí se mi začátek: dali jsme ji kpopelnicím a ta pasáž o odkládání nepotřebných věcí, pak to pro mě ztrácí jiskru, i když chápu, že třeba pro tebe v závěru ten text graduje
jaj, to mě ani nenapadlo - že bys v tom někdo jinej mohl představit vlastní prarodiče... tak doufám, že už jich nebude moc...
sakra, tak tohle mě rozbrečelo...moje babička totiž...a tak, jak to na světě chodí. smí se dávat tip za smutek? asi jo, t