život

je to tragédie, bez jakéhokoliv nápadu nebo světlého místa. verše jsou děleny zcela nepochopitelně, zdá se, že dítě se narodí a je sluneční, nemá rytmus, takže občasná asonance nevyzní - záměrně říkám asonance, protože ta tam místy je, nicméně mám pocit, že ses snažil o rýmy, a ty jsou hodně ubohé - popis života se mi zdá neoriginální a nezvládnutý, verš temné pokolení je klišé nejhrubšího zrna a báseň ještě shazuje. pokud jde o jazyk, snaží se vypadat vznešeně, ale tuto snahu ničí překlepy a vazby jako "postupně co stárne" nebo "tělo zasychá" - tělo rozhodně nemůže zasychat