Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLéčivá
06. 05. 2008
7
8
3263
Autor
Jarmila_Maršálová
Na louce je plno kvítků,
hrdě k slunci trčí stvoly,
utrhnout jen stačí snítku,
vypít čaj, když něco bolí.
Na každou nemoc bylinka,
radí nám zkušených hlasy,
pravda, když říká maminka
– na lásku nenajdeš asi.
Hltám doušky ze tvých dlaní,
čichám vůni tvého dechu,
nestačím se divit ani,
léčba není bez úspěchu.
Ty jsi ten, kdo srdce léčí,
duši hladí, bolest fouká,
navždy chci být ve tvé péči,
jsi rozkvetlá vonná louka.
Nemůžu říct, že mi vadí,
když mě stéblem šimráš v nose,
když mě tvoje ruce hladí,
srdce nesou na podnose,
hebké, něžné jako z vaty;
budu zticha jako myška,
jsi můj vonný kvítek z máty,
má léčivá pampeliška.
hrdě k slunci trčí stvoly,
utrhnout jen stačí snítku,
vypít čaj, když něco bolí.
Na každou nemoc bylinka,
radí nám zkušených hlasy,
pravda, když říká maminka
– na lásku nenajdeš asi.
Hltám doušky ze tvých dlaní,
čichám vůni tvého dechu,
nestačím se divit ani,
léčba není bez úspěchu.
Ty jsi ten, kdo srdce léčí,
duši hladí, bolest fouká,
navždy chci být ve tvé péči,
jsi rozkvetlá vonná louka.
Nemůžu říct, že mi vadí,
když mě stéblem šimráš v nose,
když mě tvoje ruce hladí,
srdce nesou na podnose,
hebké, něžné jako z vaty;
budu zticha jako myška,
jsi můj vonný kvítek z máty,
má léčivá pampeliška.