Snílek

Seděl jsem na jedné ze stran bazénu a voda mě nenechavě ostřikovala. Díval jsem se do nikam a oči jsem měl zastřené bílou mlhou. Ze zamyšlení mě vytrhla vlna která schladila všechny mé myšlenky. Zaraženě jsem vstal a pohlédl na původce mého rozptýlení. Náhle se přede mnou jako by rozsvítilo. Z bazénu vyšplhala nádherná černovláska. Bylo jí ani ne třicet. Když jsem tak na ni zíral se spadlou čelistí otočila se a aniž by si mě všimla kráčela k lehádkům. Její dlouhé černé vlasy se jí nádherně lepily na útlí krčík jako by se nemohly odtrhnout od té krásy. Její ladné křivky se komíhaly v odrazu vody a modré plavky jí obestřely tajemstvím. Jedna kapka jí sjela po stehně až na zem a já se musel co nejvíc ovládat abych nezačal výt chtíčem který se v tu ránu vydral na povrch. Další vlna se přes mě přehnala a když jsem se otočil na zpět už tam nebyla. Hledal jsem jí zrakem všude a poté jsem jí znovu uviděl. Zase jsem se nechal unést sněním ale v tu chvíli mě něco vyrušilo něco nebylo v pořádku. Jedna ruka se natáhla a podala černovlásce ručník. Náhle se i druhá vymrštila a dívku pohladila po hebké tváři. Věděl jsem co znamená nádherný mladík v její blízkosti a poznal jsem že nemam šanci. Do očí se mi vkradly slzy když jsem pomyslil že ta kráska bude toho votrapy a ne má. Poslední co jsem uviděl byl nápis na jejím ručníku. Asi její jméno. Začínalo písmenem G. Dál mi výhled zastřely slzy a já se vrhl do bazénu aby nikdo nepoznal že se mi slzy valí po tváři.