Nespokojený

takovej rozhovor...

V PARKU

---

+   Dobrý den, pane, to je dneska ale krásné počasí, viďte?
-    Ani mi nemluvte! Slunce mi praží do ksichtu a klobouk visí doma na věšáku!
+   Tak tomu říkám pech. Nechcete si půjčit můj slunečník?
-    Sem s ním, jinak dostanu úpal, a vy mě máte na svědomí!
+   Dobře, dobře...tak...Už je Vám líp?
-    Jak by mohlo! Tlačí mě boty, mám v nich kamínky.
+   Tak se na chvíli zastavte a vyklepejte je...
-    Ještě Vy mi budete nařizovat! Vy, vy...
+   Vy co?
-    Ale nic.
+   Vy co?
-    Ale nic.
+   Vy co?
-    Ale nic.
+   Vy co?
-    Když říkám nic, znamená to nic! A buďte už zticha, nebo Vás tím slunečníkem přetáhnu po zádech!
+   Však se tolik nestalo.
-    Hm. Je chladno.
+   No a?
-    Musíte  mi půjčit svůj kabát. Jinak nastydnu.
+   No tak...dobře, no. Teď jste v teple...
-    Děláte si ze mně srandu? Zuby mi cvakají, mám husí kůži!
+   Můžeme zajít do kavárny, tam se ohřejeme.
-    Do kavárny ne! Nemůžu pít kávu, není dobrá na tlak. Půjdeme do čajovny.
+   Tak dobře, jak chcete...

---

V ČAJOVNĚ
číšník:Co to bude, pánové?
+   Prosím dvakrát bylinkové thé.
-    Mně černý čaj. A nesladit, prosím!
číšník odchází
-    To se ještě načekáme!
+   Však už jde.
číšník přináší nápoje
+   Děkuji.
-    Dík.
- vyprskne
-    Co do toho čaje dali? Číšníku, co to má znamenat?!
číšník: říkal jste přece, že ten čaj nechcete sladký, ne? Tak si nestěžujte. Máte ho slaný.

---

---