Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuha
10. 05. 2008
7
8
865
Autor
juli-eta
Až chytím do dlaní duhu,
nám oběma naprší ta záře do očí,
naše pohledy se do sebe vpijí
a budou tát
jako kostka cukru v horké kávě
bez mléka, prosím
běloba stéká z mraků na obloze
a sráží se do skleněných tabulek
ztrácím se v roztopeném světě barev
chtěla bych najít cestu ven
jen ať neuklouznu v kaluži
duhového rána
8 názorů
děkuju.jo a jsem ráda, že aspoň někomu se ty barvičky líbí.daly práci...
v zaveru mocne finisujes k tipu, ale zastavila jsi se tesne pred cilem, byt verim, ze tip Tvym cilem neni, je prijemna :)
to s těma barvama se mi náhodou moc líbí, ještě jsem nic takovýho neviděl. Takový fajn pocit, jak člověku z toho čtení trošku přecházejí oči, který podbarvuje význam slov:)
hana kupčíková
10. 05. 2008
Souhlasím, závěr potěšil. Ale musel jsem si to zkopírovat pryč, abych se zbavil barev, strašně ruší ve čtení.
Hezká je poslední sloka, nejhezčí je poslední dvojverší. * (Ty barvičky nemusím)