Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvětlejší včerejšky
12. 05. 2008
9
24
4231
Autor
Něžný_debil
Elvis seděl za stolem. Za jeho úplně obyčejným dřevěným stolem s rozvrzanou nohou, podloženou poskládaným čtverečkem stránky z románu Bídníci. Nebo možná nějakého jiného. Elvis si už nevzpomínal. Měl pocit, že by měl něco udělat - třeba jako napsat báseň. Ne, ne.. básní napsal už stovky a žádná nebyla dost dobrá. Možná by mohl napsat povídku. Jenže povídky jsou moc dlouhé na to, aby zachytily jeden z jeho výkřiků do tmy a příliš krátké na to, aby do nich mohl vepsat aspoň část svého rozervaného já. Elvis o svém já mluvil vždycky jako o rozervaném. Dodávalo mu to jistou dávku sebevědomí a cítil se pak důležitější.
Napíše román. Ano, to je to správné - bude to román na pokračování a bude o... No, o čem by měl být? To jej nenapadalo. Věděl jen, že chce na papír zapsat vše. Své ztracené lásky, netečné přátele, své pády a zvedání se, své úspěchy, své.... A také jej už štvalo to jméno. Není přece žádný Američan - tak špatně na tom zase ještě není. Mnohem raději měl Rusy. Mohl by si říkat Voloďa. Ne, Voloďa ne, zní to příliš obyčejně - tuctově, jakoby poraženecky... Dimitrij? Lev? Všechno špatně. Saša? Ano, Saša zní dobře. Ta lehkost s jakou jméno vyslovíte - spíše přímo vypluje z vašich úst.... jednoduché a přitom geniální. V klikatém tvaru písmena S je vidět jakási složitost nositele, která je ještě umocněna když se nad S přidá háček a získává tím téměř hrdinský náboj - jiskru. Elvis se pousmál a na první papír s mastnou skvrnou uprostřed, pečlivě do levého rohu vepsal: Saša. Nakrabatil čelo, a zamračil se na papír. Saša se ani nehnul - je tak silný, nebojácný - přesně jako on. Duší se mu rozlila spokojenost z dobře vykonané práce a rozhodl se tento svůj dílčí a přesto velmi významný úspěch oslavit. Natáhl se pro láhev rybízového vína.
Nohy zapřel o stůl, zhoupnutí židle a se slastným úsměvem upil vína. Viděl pavouka v rohu pokoje nad skříní. Napadlo ho, že by občas mohl vymést pavučiny. Vedle jeho dnešního počinu byli ale pavouci i s jejich výtvory naprosto nepodstatní. Dnes zemřel Elvis a zrodil se Saša - neobyčejný hrdina dnešní společnosti.
Napíše román. Ano, to je to správné - bude to román na pokračování a bude o... No, o čem by měl být? To jej nenapadalo. Věděl jen, že chce na papír zapsat vše. Své ztracené lásky, netečné přátele, své pády a zvedání se, své úspěchy, své.... A také jej už štvalo to jméno. Není přece žádný Američan - tak špatně na tom zase ještě není. Mnohem raději měl Rusy. Mohl by si říkat Voloďa. Ne, Voloďa ne, zní to příliš obyčejně - tuctově, jakoby poraženecky... Dimitrij? Lev? Všechno špatně. Saša? Ano, Saša zní dobře. Ta lehkost s jakou jméno vyslovíte - spíše přímo vypluje z vašich úst.... jednoduché a přitom geniální. V klikatém tvaru písmena S je vidět jakási složitost nositele, která je ještě umocněna když se nad S přidá háček a získává tím téměř hrdinský náboj - jiskru. Elvis se pousmál a na první papír s mastnou skvrnou uprostřed, pečlivě do levého rohu vepsal: Saša. Nakrabatil čelo, a zamračil se na papír. Saša se ani nehnul - je tak silný, nebojácný - přesně jako on. Duší se mu rozlila spokojenost z dobře vykonané práce a rozhodl se tento svůj dílčí a přesto velmi významný úspěch oslavit. Natáhl se pro láhev rybízového vína.
Nohy zapřel o stůl, zhoupnutí židle a se slastným úsměvem upil vína. Viděl pavouka v rohu pokoje nad skříní. Napadlo ho, že by občas mohl vymést pavučiny. Vedle jeho dnešního počinu byli ale pavouci i s jejich výtvory naprosto nepodstatní. Dnes zemřel Elvis a zrodil se Saša - neobyčejný hrdina dnešní společnosti.
24 názorů
Pěkné, skromné. Přečti si moje "Zápisky". Ty jsou pokusem o stvoření takového románu zbytečného člověka.
Něžný_debil
10. 10. 2008Něžný_debil
10. 10. 2008Něžný_debil
10. 10. 2008Něžný_debil
25. 08. 2008
Zatím nic. Nudné mi přijdou hlavně myšlenkové pochody ve stylu "možná tohle/nebo ne" a zbytečné rozvíjení některých motivů. Uvidíme dál.
Něžný_debil
02. 07. 2008
ahááá prolog za prologem a pak dílo- někdy možná příště (což vyšlo) ok, nepochopila. Hodně zdaru
Něžný_debil
02. 07. 2008
Tohle bych vynechala nebo rozpracovala: iděl pavouka v rohu pokoje nad skříní. Napadlo ho, že by občas mohl vymést pavučiny. Vedle jeho dnešního počinu byli ale pavouci i s jejich výtvory naprosto nepodstatní
Něžný_debil
08. 06. 2008
Jo, vlastně, promiň, tohle není jednička, ale nula, tedy pořadově, nikoli kvalitativně, samozřejmě:-)
"Jenže povídky jsou moc dlouhé na to, aby zachytily jeden z jeho výkřiků do tmy a příliš krátké na to, aby do nich mohl vepsat aspoň část svého rozervaného já."
"V klikatém tvaru písmena S je vidět jakási složitost nositele, která je ještě umocněna když se nad S přidá háček a získává tím téměř hrdinský náboj - jiskru."
***