Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvětlejší včerejšky I.
14. 05. 2008
7
19
3240
Autor
Něžný_debil
Saša šel domů. Šel jako vždy - parkem, pak kolem bloku, zadem přes pole a kolem paní Shawové.... V parku potkal asi osmiletého kloučka. Byl to cikán. Saša neměl nic proti ostatním lidem, ať už byli jakékoli pleti. Nevadil mu drzý výraz dítěte s červenou mikinou a jednou nohavicí od džínů vyhrnutou. Nevadilo mu ani, že ho dítě nepozdravilo - byl na to zvyklý. Vadila mu cigareta, kterou kluk kouřil. Od doby, kdy Sašovi zemřel bratr na rakovinu plic, měl jakýsi ochranitelský pud, jež jej nutil zničit všechno to kouřící zlo. Než se však odhodlal k činu, dítě nastoupilo do tramvaje jež s řinčením přijela a za malým romem se zavřely dveře. Ještě dlouho se díval na koleje které se ztrácely mezi domy na kopci. Od vyleštěných kolejnic se odrážely paprsky zapadajícího slunce a on se konečně vydal na další cestu.
Došel až k poli, domů to nebylo daleko, když se dalo do deště. "Kdybych tak byl ještě v parku", pomyslel si. Mohl by se schovat pod laskavé, široké koruny statných buků, obejmout drsnou kůru košatých dubů a potěšit se pohledem na bílé břízy... V dálce se však jakési stromy rýsovaly - snad topoly, naneštěstí si sebou nevzal brýle.
Rychlým krokem se proto vydal ke stromům slibujícím útočiště před studeným deštěm. Na klopy kabátu mu dopadaly velké kapky deště. Spěchal. Když však došel blíž, viděl, že to jen energie natáhle své paže zas o krůček dál...
Saša zjistil, že pod sloupy elektrického vedení prší....
Došel až k poli, domů to nebylo daleko, když se dalo do deště. "Kdybych tak byl ještě v parku", pomyslel si. Mohl by se schovat pod laskavé, široké koruny statných buků, obejmout drsnou kůru košatých dubů a potěšit se pohledem na bílé břízy... V dálce se však jakési stromy rýsovaly - snad topoly, naneštěstí si sebou nevzal brýle.
Rychlým krokem se proto vydal ke stromům slibujícím útočiště před studeným deštěm. Na klopy kabátu mu dopadaly velké kapky deště. Spěchal. Když však došel blíž, viděl, že to jen energie natáhle své paže zas o krůček dál...
Saša zjistil, že pod sloupy elektrického vedení prší....
19 názorů
Něžný_debil
10. 10. 2008
Zatím nic. O Sašovi jsme se zatím nic nedozvěděli, scénka s Romem bude mít možná časem význam, ale teď působí prázdně. Myslím, že dvojnásobný rozsah dílů by čtenáři zvládli.
Něžný_debil
08. 06. 2008
hořkosladké* Tvůj styl se mi líbí, čte se to pěkně, žádné bolestínství, žádná přehnaná snaha o "umění". To ber prosím pozitivně:-).
Něžný_debil
15. 05. 2008
Jen si tady vytahuj triko. Na Sašu nemáš! :)
Nesaháš mu ani po něžný kotníky!!!