Skrz noční blouznění

Předpůlnoční rozšíření zřítelnic,

tápání rukou v prázdnotě; z černoty vystupují obrazce

a barva lidského hlasu…

„Mrtvola, již jsi zasadil loni ve své zahradě,

začala už rašit? Rozkvete letos?“

Mrtvoly v zahradách,

Zahrady v mysli.

Mysl pod zámkem.

Kostlivci ve skříních,

skříně ve městech,

města v prostoru.

Ráno neurčitý tváře

ve světě za sklem.

Život ve skleněným domě.

„Je n’a pas peur de la route...“

Mais tout les routes sont perdu!

…

faire abstraction

d'autre question:

„Eternité oú fraternité?“

- Tak na co si, bratře,

 připijeme?

Na zdraví či na věčnost? -

Čtyři rozměry úložnýho prostoru.

Čtyři nový dimenze hranice bolesti.

O čtyři závity těsnější

utažení šroubu.