Absurdnost

... Vrhla pohled do křehkého čajoveho porcelánu, ve kterém kroužil čaj s vůni čerstvě exhumovaných hrobů. Absurdní drama? Ano, její osobní absurdní drama. A ta osobnost, kterou si dlouhou dobu nepřipouštěla k jejímu osobnímu tělu ji srazila až na kolena, odtud si ji prohlížela. Osobnost se zhmotnila do mladíčka, jen osmadvacetiletého. Takhle nějak si představovala Doriana Graye, když o něm četla. Člověk s výrazem dítěte a nevinnosti vepsané do křehkého úsměvu, s hlasem právě vysloužilého rockera. Takhle nějak si představovala. Ona si vůbec ráda představovala. Bylo to pohodlnější, než být skutečným člověkem. A teď ji její sen dohnal. Opřel si hlavu do dlaní a pohledem ji srazil na kolena.

...Vrhla pohled do oťapkané sklenice, ve které kroužilo rudé víno s vůní kyselých dešťů, dopadajících na čerstvě exhumované hroby. Absurdní drama? Ano, jejich osobní absurdní drama. A ta absurdnost, kterou si dlouhou dobu nedokázala připustit, ji srazila až na kolena. Absurdnost se zhotnila do jejího Doriana Graye. Do mladíčka, jen osmadvacetiletého. S výrazem prostoduchého dítěte s prostoduchou nevinností vepsané do pokřiveného úsměvu a s hlasem právě vysloužilého metalisty. Absurdnost ji probudila ze snu. Absurdnost si opřela hlavu do dlaní a mrtvolným pohledem albína utápějícího se v alkoholu ji znovu srazila na kolena...