Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK Tobě
29. 05. 2008
20
20
2720
Autor
Robinia
V očích hmatatelný stesk
v sobě se ztrácím.
Možná, když naslouchám
vzpomínkám.
Možná
se dalo do deště
ještě před svítáním.
Na promlčená rána chci dosáhnout
šerem.
Pro jistotu.
Na nastavené dlaně
nasypu Ti sůl.
Možná budeme spolu i na konci,
nezmůže s námi nikdo nic,
už nás nerozdělí...
Zůstanu Ti v náruči,
i když se odmlčím...
Jednou se vrátím za Tebou
domů... v notách
a Ty si mě zazpíváš.
20 názorů
zblblýptáček
21. 05. 2010Jarmila Moosová Kuřitková
31. 05. 2008
krásně napsané trochu smutné, zaujal mě závěr :-))) Jarmilko, díky a TIP
sestricka.slunicko1
28. 05. 2008
Je smutná a přitom smutná není, vždyť být „spolu“ nemusí vždy znamenat být „u sebe“… A právě v takových situacích je dobré mít cokoli, co nám milovanou osobu připomíná… Mít lásku v notách je úžasný západ…
T a díky…