XIX

Věřím že nejsi sen i když se mi zdáš

Vám dávám vhod další záminku
drahá slečno na požádání
a přeci to nic není
jenom úsměv
pár drobných z telefonů
a soukromé ukamenování

Zhluboka dýchám
a třeskutě prázdná ejakulace
se ozývá v ránech a ranách
do klavíru
na který odložila sis vlasy
Sladce ses usmála
a dala mi hodinu z paula éluarda
a jiné veteše komínů koníků udíren a dnů

A já to všechno lačně sál
a nevědomky odtrhnout se od prsu
že dál již letmosti nesnesu
cítím - kterak - ach - pozvolna vymíráme

(Nikdy jsem nepsal básně, pokaždé jde pouze o zhmotněný pocit z písní.
Takové malé obrácené soundtracky...
Tohle je Untitled 3 ze závorkového alba Sigur ros.)

---