Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..rybářská..
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
..už jsem skoro jako billy mack, vyčpělá hvězda co se pořád snaží o comeback.. tak Ty, Ty sis vážně myslel, že se to udělá tak nějak samo? že se jen stačí poflakovat opodál? krach a Tys náhle klečel nad rozbitou dámou a kdosi se Ti zpoza rohu žlučovitě smál.. ve chvíli prvotní tupé nevíry zatáhla se nad Tvým městem symfonická mračna a počaly pršet klavíry -tisíce akordů v obecních kašnách a stovky hlasů z kamenných sošných úst.. teď si myslíš že to třeba spravily odtikané minuty a plícervoucí půst.. zatím o poslední májové neděli ve fontáně na kraji města poslední akordy dozněly. a nohy zas čeká cesta. If I could choose the life I please Then I would be a boatman On the canals and the rivers free No hasty words are spoken My only law is the river breeze That takes me to the open seas If I could choose the life I please Then I would be a boatman -The Boatman; The Levellers; Levelling The Land(1991)
tak tedy..
na lodi z lampiónů, rybářských sítí a prázdných flakónků od parfémů
svítím ještě ve tři ráno a z pašovaného tabáku balím si doutníky,
co se třeba budou hodit, až poplujeme někde nad popelníkem..
v přítmí jsem si kapitánem, bocmanem i plavčíkem
a rozkládacím dalekohledem lačně hledám nedobytá území..
navigátor? toho tu vůbec není třeba, pluji prostě pořád na tvou stranu..
dokud se nesrazíme se zemí..
jen právě tehdy jsem svým pánem, velíc asymetrickému katamaránu
co obratně vyhýbá se sklenicím, dlaním a nevyřčeným slovům,
rozesetým po stolní desce.
tak tedy k poctě zbraň, mocný holt tomuto kavárenskému lovu,
když se výmluvný kýl lehce probourává hladinami ticha, když mapy jsou podvržené,
když naděje je lichá, když pohasnou hvězdy a Tvoje tělo se tvrdohlavě žene
proti nejostřejším útesům..
zavři oči, polož ruce na kormidlo a já Tě bezpečně provezu až do zaslíbené země rtů
na druhé straně průplavu..
toho, co ptákům trhá ocasní pera,
slyšíš jen praskání lan a vzdálenou hudbu a celá Tvoje pravá hemisféra
je tichá jak město, když vypadne elektřina..
a v té poslední chvíli je každé otevření očí, každé ohlédnutí se jak odjištěná mina
cvak a najednou všechno začne plát a hořet..
buď dojdeš políbení nebo spočineš u stolu sám..
jen mladík a hoře
..přísahám.
/a běda se ještě jednou chytit,
jak pouštím ty nejkrásnější ryby zpátky do vody..
čistě z obavy, že jsou plné jedu, co způsobuje nevyléčitelné rozchody
či že čekají až na některé ty další rybáře..
možná by stačila jen jediná šupina,
v obálce plné vln a deště
založená navždy mezi listy herbáře..