Jak se máš?

Nestálý pocit kočičí hlavy --

Horko zvenku, smutno zevnitř

Tak dlouho dráždila spory...až se do nich zamilovala,,.

Na strakatém koberci ....

Nevypočitatelné pohyby ...v křečích ..



Když začalo pršet mlíko, cejtila sem se ještě dobře..

Když se zpoza zatáčky vyřítila touha a odmrštila mě do kopřiv cejtila sem se .... Jakoby mě nedržela gravitace..

Když padaly kameny .. nebylo se kam schovat ...na poli ..

Když sem přestala vykřikovat \"Když\" , uviděla sem sebe.



Je to jako bungee jumping na dvou gumách, který přivážete tak dvacet metrů od sebe...

Když se točíte dokolečka tak dlouho, až vidíte před očima rozmazanou mlhu a je vám blbě....a točíte se dál...chcete vědět jak moc horší to ještě může bejt..

Pohledy všech těch lidí v autobuse, kterej havaroval a nikomu se nic nestalo .... jen vám se řine po obličeji krev a ste v šoku..

Cítíte tvrdnoucí beton.....-Zabetonovaný v neznámym sklepě-....a vlastně vám voní.

Je to moje hlava...po který sklouznul špičatej pohlavek..a vlastně mě pohladil.



Jízda na koni bez kůže.

Metro nezastavuje.

Sprint k rybníku, hoří mi záda.

Klouže to!

Odstředivá síla mě vyhazuje z kolotoče.

Padám dlouhou rourou do bláta tam dole...

Dívají se.

Z dlouhé chvíle hledám souhvězdí v odlesku jejich očí..



A ty se máš jak?

---