Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevesmír s krásami které zešílely
12. 06. 2008
3
2
1083
Autor
christopher kenneth
ušima mi do mozku proudí vibrace
a já se neslyším dýchat
necítím své srdce bít
dívám se jen před sebe
jdu, jsem mrtvý
kolem je ticho i když
hluk by měl být
je tak prázdno i když
jsou kolem miliony věcí
je mrtvo i když
všechno se hýbe
je to vesmír kde jsou stromy
kde létají holubi a špačci
vlhký chladný vesmír
a já v něm
mé mrtvé tělo nepřemýšlí
jen hledí kam jde
a chci se vyzvracet
i když mi špatně není
prostě jen tak
- vibrace mě nutí
je to síla
síla která mě nutí udělat něco
co vím
že bych neměl
něco špatného
něco šíleného
a kolem se míhá tolik
věcí které vnímám jako nic
a jsem neohrozitelný
nezranitelný a neporazitelný
proto se zastavuju na kolejích
vstříc jedoucímu vlaku
- prostě jen tak
a já se neslyším dýchat
necítím své srdce bít
dívám se jen před sebe
jdu, jsem mrtvý
kolem je ticho i když
hluk by měl být
je tak prázdno i když
jsou kolem miliony věcí
je mrtvo i když
všechno se hýbe
je to vesmír kde jsou stromy
kde létají holubi a špačci
vlhký chladný vesmír
a já v něm
mé mrtvé tělo nepřemýšlí
jen hledí kam jde
a chci se vyzvracet
i když mi špatně není
prostě jen tak
- vibrace mě nutí
je to síla
síla která mě nutí udělat něco
co vím
že bych neměl
něco špatného
něco šíleného
a kolem se míhá tolik
věcí které vnímám jako nic
a jsem neohrozitelný
nezranitelný a neporazitelný
proto se zastavuju na kolejích
vstříc jedoucímu vlaku
- prostě jen tak